Jeho krátká, ale o to více hvězdná kariéra začala v 70. letech hitem Holubí dům. Dodnes se jedná o jeden z nedostižných vrcholů hudební scény. Tenkrát to byla ještě kapela Karla Šípa. Záhy se ale objevuje na scéně František Ringo Čech a lanaří Schelingera pod svá křídla. Ringo otextoval mnoho Jirkových hitů a pojilo je velmi silné přátelství. Společně vytvořili vynikající hudbu, ať už se jednalo o popík poplatný tehdejší době, tak to jsou legendy českého bigbítu jako Šípková růženka (slavný cover Deep Purple soldier of Fortune) nebo Jsem prý blázen jen. Covery všeobecně dělali Jirka a Ringo velmi rád. Příkladem mohou být předělávky Black Sabbath nebo Status Qou. To ostatně ukazuje, že naše scéna nebyla tak zakrnělá a uzavřená. Nejlepší příklad je skladba Metro, dobrý den, kdy hudba imperialistické kapely Black Sabbath s čechovým textem, obdivuje chloubu komunistického Československa a soudruzi byli nadšeni. Ringo takovéto žertíky uměl.
Vrchol jejich spolupráce ale přichází s deskami Hrrr na ně …. A … nám se líbí … . Čech, se tenkrát obklopil vynikajícími muzikanty, jako třeba Stanislav Kubeš na postu kytary, Jan Kavale basa nebo Jiří Stárek na bicí a vytvořil společně s Schelingerem nadčasovou haardrockovou rychtu. Bohatý booklet obsahuje nejen jména všech hostů, jako byl třeba Petr Kalandra nebo Vladimír Padrůněk, zároveň je zde část dobové recenze z časopisu Melodie z roku 1977 k albu Hrrr na ně … a rozhovor s Ringem převzatým z knihy Jiří Schelinger: Život a … vydané v roce 2003.
Do drážek prvního CD je zataveno první hardrockové album natočené v tehdejším Československu. Nádherný surový zvuk přímo odkapává z nahrávky. Žádné nynější studiové kouzla, prostě čistý náběr do pásu. Deska je zvukově surová, ale zároveň odlehčená všudypřítomnými skeči pana Čecha, které vyplňují mezery mezi skladbami. Právě tyto skeče jsou mnohými fanoušky zatracovány z důvodu jisté nepatřičnosti k danému ranku. Je pravda, že na debutu Black Sabbath nic podobného nenajdete, ale doba u nás byla tenkrát taková, a kapela to tak chtěla. Již tenkrát to působilo trochu nepatřičně, dnes jsou tyto skeče vysloveně otravné.
Ze skladeb zde nejvíce vyčuhují jednoznačně Kartágo, Lucrezia Borgia nebo temná skladba Divné tušení. Všechny skladby jsou výborně propracované s obrovskou dávkou atmosféry a příběhem hodný mistrů. Z bonusů jednoznačně vyčnívá, jedna z nejlepších rockových balad Jsem prý blázen jen. Schválně zkuste najít zábavovou kapelu, která tuhle píseň nemá v repertoáru. Z dalších bonusů stojí za to určitě šlapavá Sloní bugy. K méně zdařilým písním patří třeba Já jsem vrchol skromnosti. Zejména textově tady Ringo moc neexceluje. Ovšem je nutné přiznat, že jediné výtky jsou k textům. Hudebně tato deska prostě nemá chybu
Na druhém disku najdeme pokračování této hardrockové ságy ..,Nám se líbí … .
Na první poslech je patrný odklon od přímočarého hardrocku k jemnějším akustickým plochám. V bookletu to Rigo shrnuje slovy „ je to tvrdý rock obohacený o akustickou složku“. Celkově zní nahrávka více vyspěle. Jako po hudební stránce tak po textové. Skladby jako Nesmím znát prý její jméno a Pohřeb přítele jsou perly. Zadumaná dramatická skladba Čas, nebo veselá skoro až folkrocková Zima, ukazuje, jak široký kompoziční záběr měla kapela na svém vrcholu. Největší šleha je samozřejmě píseň Nám se líbí. Valící se hardrocková mašina. Z bonusů nesmí chybět snad největší odrhovačka Jirkovy kariéry Jahody mražený. Opět zkuste najít zábavovku, která tuhle věc nehraje. Mnohem více zajímavé jsou spíše Tak ahoj, mini a opět velmi dramatická Neskutečná koketující s psychedelickým rockem.
Reedice obou desek je vynikající připomínkou osobnosti Jirky Schelingera a hlavně připomínkou dřevních dob rockové muziky u nás. Pro lidi, kteří znají, Jirkovu kariéru asi moc určená není, ale pro ty, kteří chtějí poznat atmosféru dob bigbítových začátků, kdy se hudba dělala srdcem a každý byl mánička, je toto 2CD skvělou vstupenkou do těchto dob. Kdo ví, jak by vypadala hudba Jirky teď. Malou nápovědou jak by to mohlo vypadat je projekt Zemětřesení, který za něj dokončili špičky českého metalu, a který Jirka připravoval jako pokračování … Nám se líbí …. Jasné je akorát to, že tenkrát to byla hudba hřmotná jako letní bouřka a která byla a je srovnatelná se zahraničními hvězdami té doby..