Nemusel jsem chodit ani nijak daleko, protože v nedalekém Táboře se v roce zformovala čtveřice muzikantů, kteří ještě nemysleli na muzikantský důchod a chtěli si ještě pořádně zapařit…
Kapelu dal dohromady zpěvák a kytarista Raadius, který měl to štěstí, že narazil na partičku stejně ujetých lidí, kterým nejde o byznys ale o srandu na pódiu. Podpořit ho tak přispěchali basák Matess, druhý kytarista Jelen a Šeila, který má své místo za škopkama.
Po půl roce hraní a zkoušení vtrhli do nahrávacího studia a v roce 2015 nám vmetli pod nohy jejich debut …Tetsuo?
Ptáte se jak znějí a jestli mají co předvést? Rozhodně ano, nejsou ledajakou punkovou formací, svou tvorbu opepřily prvky hard coru , nebojí se experimentovat, tudíž sem tam zazní prvek nu-metalu a podobně, tudíž se nedají jednoznačně zaškatulkovat, což je pro kapelu jejich ražení skvělé. Jsou to hráči, které jejich hudba baví a budou rádi, když pobaví i své publikum, no a kdyby ne, tak se nic neděje, je to totiž jejich hra…
Album ke mně dorazilo ve strohém, vpravdě punkovém provedení, takže nečekejte žádný tisícistránkový booklet a barevný profil. Zkrátka a dobře černobílý obal, černobílý obličeje aktérů a uvnitř pět zajímavých kusů. Jako první se po vás proběhne skladba Nelituju, která jako by vypadla z kompilace Rakenrol až na mol. Na druhém místě je progresivnější Emo-ce a jak ji tak poslouchám, nemůžu si vzpomenout, kdy naposled jsem v punku slyšel slap baskytaru… Prostě žasnu.
Eponym Tetsuo je energická, vzteklá písnička s vražednými kytarami a klasickým kytarovým sólem, coby ústředním motivem. Zbývá nám baladovitá OST a poslední na albu rozezní své tóny kousek zvaný Tremor, nahraný ve speed punkovém tempu.
Nine six nine je velice zajímavý počin, který by neměl zůstat přehlédnutý žádným, věrným punkáčem.
Punk´s not dead!!