I přes své veřejně známé nostalgické retro zaměření však s pojmem „starý bigbít“ tentokrát nezacházím jako s lichotkou. Základ hudby Maessorr Structorr tvoří snad milionkrát ohrané riffy a postupy. Než jsem začal chodit do školy, zajímalo mě, jaké číslo je to nejvyšší na celém světě. K odpovědi jsem se nikdy nedopracoval, ale teď by se mi ona hodnota hodila, abych jí tu absolutně nedostačující číslovku „milion“ nahradil. To by ještě nemuselo být fatální, jenže nahrávka se i přes vydařený zvuk topí v jakési unavenosti, a tak je celá monotónnost narušena jen občasnou povedenou kytarovou vyhrávkou či sólíčkem. Jenže na nás čeká ještě slabina nejslyšitelnější, kterou je zpěv. Lze chápat, že všichni amatérští muzikanti nemohou být hvězdy mikrofonu, ale jestliže nepříliš zpěvný hlas Dennyho Kleinberga deklamuje nevynalézavé melodie, které jen slepě kopírují omšelý nástrojový doprovod, nemůže to zákonitě znít dobře, zvlášť když celé desce zásadně chybí nápad, který by posluchače vytrhl z letargie. Z té naopak spolehlivě vyrušuje angličtina (v jednom případě i němčina), která fackuje přes uši i takový jazykový antitalent, jako jsem já.
Kladů se této nahrávce moc nedostává. Už jsem vyzdvihl povedený zvuk a pár vydařených melodických vyhrávek. Z informací, které lze o kapele nalézt, je patrné, že se její tahouni z klanu Kleinbergů snaží o své dítko maximálně starat. Což o to, ono i s usedlým přístupem a omezenými muzikantskými prostředky lze natočit dobrou nahrávku, kterou si lidé rádi poslechnou. Skupině MAESSORR STRUCTORR mohu popřát, aby se jí to povedlo třeba už s příštím albem. Ale aktuální „Rise At Fall“ bude asi i pro poměrně nenáročného posluchače spíše ztrátou času.