Aby také ano, když hlavní představitelka Ika Kraicová zde pracuje s texty slovenské básnířky Evy Luky, které doplňuje tu gipsy music, tu šansónem a tu zase hudbou z dalšího hudebního soudku. Podobným projektům dnešní doba opravdu nakloněná není.
Většina skladeb totiž plyne pomalejším tempem, čímž sice nechává ještě více vyniknout rozjařené písně jako Som tvoja žena, ze kterých sálá energie na všechny strany, ale zároveň tím činí desku pro nemalý počet lidstva neposlouchatelný.
Přitom při oněch pomalejších příspěvcích rozhodně smrt unuděním nehrozí, za což může kromě neprvoplánové textové stránky také zmiňovaná hudební stránka. Ta totiž opravdu nevydrží na jednom místě a vystřídá tu poměrně velkou paletu barev. Kromě výše zmíněných žánrů tu můžeme najít také prvky jazzu, klezmeru a dalších.
Svůj podíl na tom má také velký počet přispívajících hudebníků. Kromě Iky a jejího manžela a kontrabasisty Romana Kraice (už víte, proč Romanika?) se na V hlbinách podílí ještě dalších osm hudebníků. Patří mezi ně také duo Róbert Pospiš a Martin Sillay, kteří si vzali na starosti také nahrávání, mastering a produkci.
Ika Kraicová se zde ukazuje jako opravdová osobnost. Její emotivní projev sice občas může připomenout například Dášu Voňkovou, ale většinou je dostatečně svá na to, abyste ji poznali po prvních vteřinách. Stejně tak osobitý je i její repertoár, který nesází na prvoplánovou hitovost, ale na hloubku. Inu, jmenuje se přece V hlbinách…
Velkým plus je také originálně pojatý digipack s ilustracemi Fera Malíka. Celkově vzato se jedná o skvělou desku, na kterou nestačí pouze letmý poslech, ale vyžaduje si vaši plnou pozornost. Nejednou.