Nezasvěcení možná nevědí, že tato parta je odkazem stejně známých Agnostic Front. Koncem devadesátých let zakládá mladší bratr Rogera Mireta frontmana z Agnostic Front, Freddy Cricien skupinu MADBALL. Myslím, že více tuhle partu představovat nějak hlouběji nemusím. Je to prostě jedna z těch HC part, která vytrvává stále na scéně (vznik 1988) . Stále koncertují a vydávají alba.
Letos vydali své desáté album a nazvali ho jednoduše „Hardcore Lives“. Vše vystihují porce poctivého HC (Hardcore). Na albu se objevilo několik zajímavých hostů. Např. ve skladbě „True School“ se představil Scott Vogel. V „My Amor“ Toby Morse a v „Born Strong“ frontmanka z Walls of Jericho, Candice Puopolo, se kterou vznikl i videoklip.
„Hardcore Lives“ se ukázalo v tom nejlepším HC soundu. Od alba „We’ve Had Enough“ od amerických kolegů Coldside vydané v roce 2013 jsem nezažil takovou smršť drsných kytarových rifů. Agrese a síla, kterou každý song provází je ohromná stejně tak jako ulice New Yorku, ve kterých je opravdu snadné zabloudit. Je to opravdová škola, tady a teď. Být narozen silný znamená první krok k úspěchu. Nebát se zkažené společnosti a mít připravené lokty, abych nebyl ušlapán.
Hudební styl Hardcore byl a bude vždy o nespravedlnosti, o hladu i bolesti. O násilí, zločinu a dalších sociálních i osobních problémech, které vedou k zamyšlení kam ten svět my lidé směřujeme.
I když jsou Madball jen kapkou v moři, stále křičí za svojí věc a jejich album „Hardcore Lives“ je plné ohromné síly.
Hardcore je stále naživu. Hardcore žije.
