Kapela sice od té doby vydala hodně desek, ale žádná úž úspěch prvního alba zopakovat nedokázala. Jejich (zatím) poslední deska je z roku 2009. Má název Under the radar a v pop-artově laděném bookletu skrývá texty, fotky, sestavu,… Prostě klasická záležitost.
Už od prvního songu (DNA robot) je jasné, že nás nečeká žádný uširvoucí nářez. Přesto kapela překvapila, protože za takovou Nightmare town by se nemuseli stydět ani o pár generací mladší punkeři.
Mě ale rozhodně pomalejší tempo nevadilo, protože všechny písně mají neskutečnou energii. Ať už jde o „rockabilly“ v podobě We’re the dead nebo akustickou How beautiful you are.
Je to prostě muzika bez jakýchkoliv příkras. Nic, co by kapela nezvládla na pódiu. Žádné elektronické vychytávky nebo samply. Jenom skvělé riffy, texty,…
Snad to nemusím už dále vysvětlovat. Tohle album britských punkových legend má prostě šťávu a opravdu mě dostalo.