V knize Svět za dekou o vyškovských Dark Gamballe je k nalezení citát renomovaného mistra zvuku Stanislava Valáška “Tady budeme nahrávat další desku Dark Gamballe. Sem bych pozval jenom jediný dvě kapely na světě! Vás a Six Degrees Of Separation! Nikoho jinýho!” Obě skupiny nespojuje pouze přízeň majitele nahrávacího studia Šopa. DG i SDOS prošli za dobu svého trvání pořádný kus hudební cesty a z různorodých elementů postavili svůj originální zvuk, na kterém nyní staví.
Při poslechu aktuální řadovky Simple se nelze ubránit pocitu, že tyto typicky “digrýsovské” skladby kapela sype z rukávu jednoduše jednu za druhou. Písně spojuje hitový náboj, charismatický Doktorův vokál, jednoduché riffy a nosné melodie, ale zároveň komplikovanější stavba skladeb, kombinující v sobě různé vlivy. SDOS se za dvacet let naučili udělat píseň tak, aby zaujala na první poslech, ale nepřestala bavit i při poslechu opakovaném.
Z celé desky jsou navíc znát náznaky určitého konceptu, propojujícího všechny skladby dohromady. Sama skupina přiznává, že se původně mělo jednat o koncepční nahrávku, nakonec ale z tohoto nápadu sešlo.
Na první poslech z desky vyčnívá výrazně pomalejší melancholická skladba Compassion, se kterou SDOS vstoupili do nových vod. Jinak se ale žádných výrazných změn od předešlé desky The Hike & Other Laments nedočkáme. To sice může na jednu stranu působit jako výtka, na tu druhou je radost album Simple poslouchat.