Markéta Irglová – MUNA

Jednotlivé skladby do sebe lehce zapadají stejně jako i jednotlivá témata. Jako pokud vím jediná česká držitelka Oscara za hudbu bravurně zvládla rozchod jak intimní tak i hudební s irským písničkářem Glennem Hansardem a poslala tak na zadek spoustu typických závistivých Čechů, kteří určitě nejednou brali Markétin úspěch na bedra právě Irského hudebníka. Již od první skladby Point of Creation, se člověk naprosto oprostí od všeho, co mu dnešní uspěchaná dobá vrtá do hlavy a nechá ho se vydat na procházku fantazijním světem Irglové vlastním. Od malé nevinné holčičky se za pár let propracovala k uznávané hudebnici, a jak jsem již pravil, konečně snad i ve své rodné zemi. Lehký písničkářský nadhled a syrová upřímnost projevu společně s jejím stále něžně dívčím hlasem nutí šáhnout si do svědomí i toho největšího drsňáka. Album je po stránce aranžmá a dynamiky jednotlivých skladem téměř perfektní. Gradace a dokonale provedené trojhlasy doplněné o nenápadné zvukové efekty dělají z alba MUNA vrchol tvorby této mladé umělkyně. Písně jako Fortune Teller, která vyniká právě dynamickou a rytmickou stránkou, nebo posmutnělý, ale velmi energický Gabriel jsou pro mne skvosty nejen tohoto žánru. Jednoduše řečeno, toto album se povedlo. Velice. Je vidět, že když člověk dělá pořádně, co ho baví, bylo mu z hůry dáno, a ještě se nenechá odradit různými životními překážkami, dotáhne to v životě daleko. Pro mne jednoznačně nejlepší nahrávka, kterou jsem měl zatím možnost recenzovat.

Celkem : 85%

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *