Báseň bídy z nějakého důvodu doputovala i k nám do redakce, takže máte jedinečnou možnost, v předstihu se s tímto dílem seznámit. Je pravda, že kapela zatím bůhvíjakou díru do světa neudělala. Několik novinářů sice hodnotilo dlouhohrající debut The Human Parasite hodně pozitivně, ale většina s přílišnou chválou šetřila. Novinková deska by ale možná mohla reputaci kapely značně pomoci a mohla by ji posunout trošku výš z undergroundového podhoubí, ve kterém se dnes nachází.
Především, už na první pohled je jasné, že se nejedná o odfláknutý nedodělek. Propracovaná grafická stránka desky je sice poplatná žánru a proto můžete v bookletu a celém prostoru digipacku napočítat například přes sto lebek, ale tím nechci dílo zlehčovat, naopak. Ilustrace i celková atmosféra, kterou grafika budí, ke zvukové stránce nahrávky perfektně sedne.
Hudba samotná potěší například fanoušky kapel typu Behemoth. Bloodstained Ground totiž do svého melodického death metalu přimíchávají také prvky blacku a to zejména po stránce lyrické. Kromě toho se ale podařilo na desku nenásilně vmíchat také housle, cello a sitár, nahrané hostujícími muzikanty. Díky tomu se hudba kapely příjemně odlišuje od mnohých žánrových kolegů.
Povedl se také zvuk ze švýcarského SOS Basement studia, které je na nahrávky podobného kalibru poměrně zvyklé. Potěší zejména bicí, které místy nasazují až kulometné smrtelné tempo. Řev/growl se pak pohybuje na hranicích srozumitelnosti a na hranicích hlasivek samotných.
S textovými náměty to mají Bloodstained Ground všeljaké. Oproti předchozí desce se teď častěji ohlížejí do minulosti, respektive do středověku, nevyčerpatelné studnice temných příběhů. Z tohoto období pochází například druhá skladba Yersinia Pestis, jejíž název přímo odkazuje na bakterii, způsobující mor. Stranou samozřejmě nezůstane ani inkvizice nebo víra.
Na druhou stranu tu najdeme také skladbu The Old Ones, čerpající z díla spisovatele H. P. Lovecrafta a jeho temných božstev. Z některých skladeb je naopak cítit až naléhavá současnost.
Pokud vás výše zmíněné neodradilo, je na čase netrpělivě vyčkat na vydání desky. Ta přináší sedm dlouhých, temných a, díky užití zmiňovaných nástrojů, ne zcela typických skladeb, ze kterých vám bude naskakovat příjemná husí kůže.