Také nová deska, jejíž název nebudu z pochopitelných důvodů v článku požívat, patří do kategorie koncepčních alb. Hlavní cíl jsem zmínil v úvodu, ale dovolím si ještě pár dalších informací co se děje týče. Proti sobě tu stojí dvě síly: skupinka správňáckých hrdinů The Amazing Ascendancy, která se snaží zmařit plány hraběte Illuminata, který chce vyplenit lidskou rasu a vytvořit rasu novou a lepší.
Album je rozdělené na dvě části. V první sledujeme Illuminatovo vydělování ze společnosti, které ho nakonec dovede až k myšlenkám na nové uspořádání světa. Ve druhé části dojde ke konfrontaci dvou zmíněných sil se zajímavým výsledkem…
Díky takřka nulovým mezerám mezi jednotlivými skladbami, které plynule přechází jedna v druhou, působí deska opravdu kompaktně. Ostatně také díky konkrétnosti v textech by asi osamocené skladby bez kontextu jen tak neobstáli. Jedná se tedy o stoprocentní koncepční album a zajímalo by mně, jestli ho tak bude kapela předvádět i naživo.
Ale opusťme už textovou stránku desky. Jak už jsem zmínil v úvodu, Ascendancy jsou power metalovou kapelou, což ale není úplně nejpřesnější definice. Hudba na nové desce je přístupná i nemetalistům a to zejména díky propojení s progresivními prvky, díky kterým zní deska moderně, čistým vokálem a spoustou melodií. V tomto ohledu by byla škoda nezmínit klávesy, které jsou celkem významným elementem desky.
Poslední prvek desky, který stojí za zmínku, je její grafické zpracování. To je podřízeno superhrdinskému příběhu a připomíná tak staré komiksy nebo sci-fi filmy. Když už jsme u toho, nešlo udělat komiksové zpracování příběhu desky? Podle mně se to přímo nabízí a bylo by to skvělé ozvláštnění.
Ozvláštnění i tak dobrého a zajímavého alba. Metalové inkvizitory nejspíše odpudí jeho popový odér, ale ten právě někomu jinému přijde k chuti. Teď jen zůstává otázka, jestli v dnešní době vůbec někdo ještě chce poslouchat 45 minut v kuse jednu desku.