Rok Ocelotu po výborné knize Za krev, která mapuje historií Ocelotu, mimo jiné jsem ji přečetl téměř jedním dechem, je tu novinkové album Pekelný stroj.
Po pravdě ve sbírce mám jen první dvě dema a teď novinkové cd. Od demaču Perverse a Orgasmus už uplynula nějaká doba, ale na první poslech nezaměnitelný náboj a baskytara nenechají nikoho na pochybách.
Slušivý booklet nikoho nenechá na pochybách, že nejde o prvotinu a kapela si dala záležet.
Obsahuje všechny informace, které by posluchač a fans mněl mít. Od textu až po adresu OSY.
13 válů, ale písně o lásce nečekejte. O autorství se nejvíce zasloužil kapelník Jindra Heinrych Novotný, jenž drží prapor Ocelotu od samého začátku. Ve dvou písních se blýskl Radek Kacetl, ale stále je to Ocelot.
Krátké intro nenechá nikoho na pochybách, že půjde o pekelný nářez. A první píseň titulní Pekelný stroj je hit, který si zaslouží, aby se udělal videoklip. A už se na něm pracuje.
Deska plyne vcelku příjemně, nenechá posluchače oddechnout. Nevím jestli jsou tam slabá místa, já je nenašel. Za mě první Pekelný stroj a Válení jsou největší hity. Zaujala mě též Alcoholic Blues takhle hraje blues Ocelot. Syrová muzika bez příkras. Jak na desce, tak naživo. Posluchače čeká rock n rolová smršť. A odtud asi to označení Český Motorhead. A tady se budu asi rouhat Ocelot mám radši.
Jestli mě něco mrzí, tak to že jsem nestihl koncert v Liberci. Ale příště si to nenechám ujít a to by mněl udělat každý fanda rockové muziky. CD Ocelot do každé rodiny.