Sexteto Bran patří mezi tu část kapel, která čerpá z hudby francouzské Bretaně. Pokračuje v tom i sedmnáct let po svém založení, což naznačuje i název loňské nahrávky, který v bretonštině znamená “šťastnou cestu.” Na rozdíl od krajanů ba.fnu, kteří loni vydali silně experimentální nahrávku s bretaňským zpěvákem Yann-Fañch Kemenerem, zní Bran o poznání očekávatelněji.
To ale v tomto případě není žádná výtka. Tradiční bretaňské skladby jako Ar Soudarded ‚zo gwisket e ruz nebo Pardon Spezed se tu prezentují ve svěžím aranžmá, které přitom nepodléhá přehnané podbízivosti. Zajímavým případem je potom populární klasika Son ar chistr, známá především v podání Alana Stivella. Tato píseň totiž figuruje už na debutovém albu kapely Bran. Od té doby se ale sestava skupiny natolik proměnila, že už v ní nikdo ze zakládající sestavy nefiguruje.
Naopak novinkou je zařazení autorských skladeb v češtině. Například píseň Jen vítr kdyby vál pracuje s typickými námořnickými motivy a mezi ostatní skladby v bretonštině, francouzštině nebo angličtině bez problémů zapadá. Všechny skladby spojuje samozřejmě i instrumentace, zahrnující typické nástroje jako akordeon, akustické kytary nebo flétny. Osobité uchopení tradičních skladeb, skvělý zvuk a specifická atmosféra nahrávky jsou dostatečnými argumenty pro fungování “keltské” kapely i v roce 2017.