Hned v úvodu bych chtěl čtenáře upozornit na smysl celého názvu. Podle vyjádření skupiny album „Blýská se tkání“ (v původním zápisu Blízká setkání) údajně komparuje významy obou shodných přepisů. Důvod je ten, že příběh tohoto koncepčního dílka pojednává o kapele, která přiletí mezi své fanoušky jako návštěva z jiné dimenze a zase odletí. Věříte, že nejsme ve vesmíru sami? Já ano. Jednou se mě jeden malý chlapec zeptal, proč se mimozemšťané neukážou. Odpověděl jsem, že lidé na to nejsou ještě připraveni a kdo ví, jestli někdy budou. Jestli se mnou souhlasíte, či nikoli, to už nechám na Vás, v každém případě VESPER neboli Večernice, z vesmíru nepocházejí. Je to pět pozemšťanů, kteří nám připravili devět písniček, které nás tak trochu vracejí do devadesátých let.
Skupina působí na české hudební scéně od roku 2007 a od začátku servírují fanouškům skladby, které mají jasný melodický základ. S těmi texty je to tak porůznu, ale většina z nich se dá lehce zapamatovat. O to lepší, je to pak na koncertech, kde si mohou všichni společně zazpívat.
Takže kdybych měl hodnotit album „Blýská se tkání“ objektivně, musím samozřejmě pozvednout zvuk. Ten se oproti minulému albu „Smrti blíž“ nejenom změnil, ale i zlepšil. Mluvím o kytarách, klávesách a mnohem lepších vokálech. Z tohoto pohledu to byla perfektně odvedená práce.
Nicméně, z pohledu toho subjektivního-osobního, mi v některých skladbách chyběly emoce a vokál mohl být, více agresivnější. Někdo by mohl říct, že to nemá ten správný říz, protože ty kytary nebyly tvrdší. Podle mě, až tak na tvrdosti nezáleží, když je výborný koncept. Co je však nejdůležitější, že samotní muzikanti jsou se svým hudebním poselstvím spokojeni.
O přes pár výhrad jsem si našel skladby, které se mi líbily. A to: „V hlavě“ – „Hamlet II“ – „Souboj“ a „Zázraky nejsou.“ Rozhodně, bych se nezlobil, kdyby příští album VESPER poskládali s podobných písniček.