U této skupiny jsou velmi důležitým aspektem texty. Ty píše frontman Michal Mareda slyšící na přezdívku Márdí. Hudba je samozřejmě také důležitá, ale když je výborný text, mnohdy ten hudební doprovod ke slovům předčí. Myslím, že celé je to o vnímání a pocitech jaké z té dané skladby máme.
Při poslechu jejich novinky, se mi vybavily dvě vzpomínky. První byla na skupinu Radiohead, na kterou jsem si vzpomněl při poslechu první skladby „Klid a mír a ticho.“ To bylo období, kdy jsem ujížděl na albech „Kid A“ a „Amnesiac.“ Ta druhá vzpomínka přišla po odehrání předposledního kousku „Člověk s přehledem.“ Samozřejmě, že jsem si poslechl i tu poslední, ale prostě se mi vybavila vzpomínka na album „Klenot“ z roku 2009, které stále pokládám za nejzdařilejší od této party. Těžko říct, jestli to bylo tím, že album bylo natočeno ve Velké Británii a je cítit britskou alternativní scénou, nebo jen mými pocity z alba.
Jejich novinka je tomuto počinu samozřejmě vzdálená. Možná je to dobře, ale možná také ne. Nicméně, z této desky mám velmi smíšené pocity. Chápu, že ne vždy může přijít to, co očekáváme, ale tohle byl koktejl, který v sobě nesl ingredience Radiohead, Žlutýho Psa a možná i Mňágy a Žďorp. V tomto případě bych volil možnost A – Radiohead, u té mohli zůstat a já bych dal deset z deseti. Mezi nejzajímavější skladby bych zařadil „Klid a mír a ticho“ a „Náklaďák.“
Rozhodně jsem nad kapelou nezlomil hůl. Existuje několik mých oblíbenců, kteří mi svou deskou radost neudělali. Proto se vracím k těm starším věcem, které jsou stále dobré. S nadějí, že mě ještě překvapí. Prozatím si pustím od FiXy svůj oblíbený „Klenot“ a budu věřit, že příště to bude lepší.
Na závěr bych chtěl upozornit na probíhající turné k novému albu, které začalo v Praze a pokračuje přes Bratislavu, Litomyšl, Pec pod Sněžkou, Český Krumlov a Jihlavu. Přesné informace najdete na jejich webu.