Panter – Prokletí

PANTER hrají typický metal s příměsí hard rocku made in 80. léta se vším všudy. Tedy kůže, řetězy, oprané džíny a náramek z pyramid. Současná tvorba je postavená hlavně na vokálu zpěvačky Petry Typltové. Nutno podotknout, že patří spíše k průměrnější zpěvačkám. Nezpívá jí to vyloženě špatně, ale její hlas nijak nevyčnívá a ničím nevyniká. K tomu připočítáme tuctové kytarové riffy a výsledný koktejl je kompletní. Z tvorby PANTER koukají hlavně IRON MAIDEN a JUDAS PRIEST.

Desku startuje klasický dvoukopákový kvapík Mejdan. Píseň sype dobře, ale zvukově je nahrávka hrozně hodná a jaksi nemstná neslaná. Kytary málo řežou a tlačí. Stejně tak bicí mají velmi plochý zvuk. Trochu přitvrdit by stálo za to. Vše graduje v tradičním melodickém refrénu. Kapela vsadila na české texty, ale obsahově jsme opět v 80. letech. Nečekejte tedy žádné hluboké myšlenky. Další v pořadí titulní Prokletí. Polobaladická skladba. Míchaní čistých a zkreslených kytar, které se vzápetí zlomí do tempa a ženou se vpřed. Škoda toho, že zpěvačka nevyužívá potenciálu této skladby. Zpěvové linky jsou málo výrazné a drží se striktně pouze kytar. Navíc mi připadá, že když v refrénech zpěvačka nestíhá, je zpěv trochu upozaděn. Toto se děje ve více skladbách.

PRIESTOVĚ našláplá Totáč, opět zrychlí. Zejména skočný refrén určitě funguje na koncertech velmi dobře.

Nesmí chybět balada. Křižáci, Vám nabídnou klasickou metalovou oplodňovačku. Akustické kytary, mocný refrén nesoucí se na vlnách zkreslených kytar, naléhavý zpěv a tklivé sólo. Z dalších skladeb bych určitě vypíchl Festival. Další koncertní tutovku. Přímočaré kytarové riffy a melodické vyhrávky. Text je sice opět velmi jednoduchý, ale perfektně sedí k muzice. Každý fanda rockové hudby se zde najde. Poslední zářez Bůh a ďábel ukončuje tento exkurz do doby kdy metal byl králem. Mocně riffující kytary a mohutné refrény, jak jinak. Důstojné zakončení, které opět trochu sráží výkon zpěvačky.
Co říci závěrem. PANTER natočili desku, která by asi i v 80. letech neprorazila do širšího povědomí. V dnešní době je to hlavně nostalgie nad dobou dávno minulou. Zvukově šla deska udělat mnohem lépe. Celkově mi přijde, že celá nahrávka neprošla pořádným masteringem a proto jí chybí náboj. Kytary málo tlačí, sólové party jsou schované pod doprovodem a bicí mají také velmi plochý, chemický zvuk. Tady by to chtělo určitě zapracovat. Udělat néně písní a lépe.

PANTER určitě mají své oddané fans, ale ve výsledku je tady mnoho dalších klasických heavy metalových kapel, které hrají lépe.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *