Sám o sobě tento sixtet tvrdí, že prezentují symfonic- rock a jejich hudební nástroje tomu opravdu odpovídají, protože na jejich debutovém albu uslyšíme baskytarový základ Matouše Hrbka, jemu sekundující Lindu Lidman na bicí, dvě kytary, jednu ladí Honza Svoboda, tu druhou Ondřej Štěpánek a zbytek sestavy dotváří Tomáš Štěpánek s Víťou Adamcem, oba dva třímajíc housle.
Kapela vznikla vcelku netradičním způsobem, to když se tihle muzikanti sešli na hudebním táboře v roce 2013 a secvičili skladbu Violincore, kterážto dala název jejich prvnímu albu.
Na albu najdeme deset skladeb a všechny pojí výrazná smyčcová linka, decentně doplněná klasickými rockovými nástroji.
Kapela má základnu v Lokti nedaleko Karlových Varů a jelikož to nejsou žádní amatéři, nýbrž ostřílení muzikanti, byť jejich věk kolem dvaceti let tomu neodpovídá, mají za sebou pěknou řádku účastí na hudebních soutěžích, kde se nezřídka kdy probojovali až do finálových kol, z nejlépších výsledků vyberu například účast ve finále na Skutečné lize, či na Hard rock rising.
No pojďme se ale vrátit zpátky k muzice.
Z deseti skladeb bych mezi nejlepší zařadil písničku Prelude, která se k posluchači pozvolna dostává klávesami s nalehavou atmosférou, navíc má neuvěřitelný pompézní náboj a graduje v další skladbu Guilts. Podobný nápad uslyšíte na albu The Better than Raw od Helloween v jejich nápaditém intru, a Guilts je stejně tak výbušná, jako melancholická, se spoustou přechodů a změn nálad. No skutečně bravurní práce.
Z tvtrdšího ranku bych vám rád doporučil, abyste si dosyta vychutnali song s názvem Breathing, tvrdá, nemilosrdná salva kytar a štěkajících houslí, pevný bubenický základ a nesmlouvavá basová kytara.
Tohle je hudba za níž by se nemusel stydět žádný z velikých skandinávských symfonic-metalistů, o to víc mě těší, že Violincore, coby hodnotná sklizeň loňského sklonku roku, pochází z naší domoviny. Za mě palec nahoru a všem alou koupit desku Violincore!!