Jedná se o kvarteto muzikantů ze z Plzně a patřílo by se trochu si tuhle partičku představit. Takže za mikrofonem postává Asura s baskytarou společně s kytarystou Throllmasem, bubenický party rozehrává Sheafraidh no a na další kytaru řeže rytmy Vojta Černý.
1000 bombs vydali v roce 2013 své první demíčko a o rok později přišla na scénu deska Peace is dead, kterou si dnes představíme.
Peace is dead obsahuje osm skladeb a otvírákem je eponymní skladba Peace is dead. Jen co odezní několik prvních riffů je mi nad slunce jasné, že si užiju nefalšovaný, poctivý trash metal, přesně takový jaký jsme mohli poslouchat v osmdesátých letech, tedy žádné příkrasy a jen tvrdé, rozpálené železo.
Následuje pekelně rozjetá Napalm Spitters, která evokuje válečnou vřavu a hrdinské výkřiky bojovníků.
Human war machine je usedlejší skladbou s pomalejším tempem a projev zpěváka mi sem tam připomene božského Udo Dirkschneidera za kterým ovšem malinko pokulhává sehranost kapely a udané tempo.
Následující píseň One thousand bombs začíná pěkným intrem s přeletem válečného bitevníku a záhy na to na nás kapela háže své těžké bomby. Jako další pecku bych rád vyzdvihnul závěrečnou skladbu, výbornou Airstrike.
Na závěr bych rád kluky ze z Plzně pochválil za to, že si dali záležet i na bookletu na kterém je usměvavý kostlivec, v zádech mu hoří město, a mezi dlažebními kostkami se line krev padlých.
Super album, super zábava a doufám že je tak tomu i při živém vystoupení!