Takže ještě jednou…
Hlavním tvůrcem této skupiny je kytarista a zpěvák Rolf Kasparek (alias Rock’N’Rolf), který skupinu založil v roce 1976 jako Granite Hearts, ale skupina se v roce 1979 přejmenovala na Running Wild. Po dvou albech „Gates to Purgatory“ (1984) a „Branded and Exiled“ (1985), kde jejich lyrická část spíše obestírala démony, žoldáky pekel a říše stínů, přišel zlom a vlajky smrti vyměnili za jedinou vlajku, za vlajku pirátskou.
Na první plavbu pod pirátskou vlajkou se vypravili s albem „Under Jolly Roger“ (1987). Vlajky napnuté, děla nabitá. Markýzové, králové a piráti na jednom moři. Skladby jako „Under Jolly Roger“ – „Beggars‘ Night“ – „Diamonds Of The Black Chest“ – „Raise Your Fist“ – „Raw Ride“ – „Merciless Game“ hovoří za vše. Jedna z nejlepších desek této skupiny.
Vše pokračovalo v „Port Royal“ (1988), pirátský přístav založený bukanýry. Tisíce stěžňů, třicet praporů, námořníci se zbraněmi. Conquistadoři, španělští vojáci a dobrodruzi. Napadali a podrobovali si hodně ostrovy u amerických břehů, filipínské ostrovy a jiné ostrovy v Asii. Mezi nejznámější conquistadory asi patřili např. Hernán Cortés, Juan Ponce de León, Diego Velázquez, Vasco Núnez de Balboa, Álvar Núnez Cabeza de Vaca, Gonzalo Jiménez de Quesada či Pedro de Alvarado. Příběh anglického piráta Johna Rackhama známého jako Calico Jack, který působil ke konci zlatého věku pirátství na Bahamách, nás zavádí zpět do světa pirátů. Jeho přezdívka byla odvozena od látky oblečení (kaliko), kterou rád nosil. Byl známý milovník oslav a proslulý pro svou statečnost. Autorství charakteristického pirátského motivu, černá vlajka s lebkou, je připisováno právě jemu. V posádce, měl jediné dvě ženy, které kdy v historii působily jako pirátky: milenku Anne Bonnyovou a Mary Readovou. Když posádka sesadila kapitána Charlese Vanea, stal se kapitánem John Rackham. Podařilo se mu, společně s jeho posádkou zajmout malou jamajskou loď The Kingston. Udělal z ní svoji vlajkovou loď. Na podzim roku 1720 guvernér Woodes Rogers poslal lovce pirátů Jonathana Barneta, aby Rackhama pronásledoval. Rackham a jeho posádka byli opilí a proto byli během října toho roku lehce dopadeni. Bojovaly jen obě ženy posádky, Mary a Anne, ale marně. Rackham byl spolu s posádkou souzen ve Spanish Townu na Jamajce a odsouzen k smrti. Dne 18. listopadu byl oběšen a pro výstrahu všem ho zavěsili u hlavního vjezdu do Port Royal.
Album „Death or Glory“ (1989) je jízda v bouři plná renegátů a bukanýrů. Renegát je středověký pojem pro křesťana odpadlého od víry nebo pro rytíře bez lenního pána. Ve druhém významu tedy šlo o evropskou obdobu japonského ronina. Bukanýry byli v 17.století v Západní Indii označováni původně francouzští lovci, kteří se stali piráty. Jeden z nejznámější z nich byl Henry Morgan. Bukanýři založili přístavy Tortuga a Port Royal, který nakonec obsadili
Angličané a udělali z něj jedno z protipirátských center.
V závěru tohoto alba se dostáváme k bitvě o Waterloo, popisující bitvu, ve které francouzská armáda císaře Napoleona I. utrpěla drtivou porážku od části vojsk VII.koalice evropských panovníků. Pro francouzského panovníka se bitva stala jedním z jeho posledních vystoupení v roli vojevůdce, stratéga a hlavy státu, a tím ukončením napoleonských válek.
Své šesté album pojmenovali „Blazon Stone“ (1991) a je směsicí příběhů, osamělého vlka, otroctví, bolesti či zmínka o bitvě u Little Bighornu, kde došlo k nejznámějšímu a nejkrvavějšímu střetnutím mezi armádou USA a válečníky indiánských kmenů Lakotů, severních Šajenů a Arapahů. Mnoho z nás ví, že bitva skončila katastrofální porážkou oddílů Generála Custera, ale málokdo ví, že jediný, kdo z Custerova oddílu bitvu přežil byl kůň Komanč, který se později stal doživotním čestným členem nové 7.kavalerie a podle zvláštního rozkazu ho nikdo nesměl osedlat nebo na něm dokonce jezdit. Ve válce růží se dostáváme znovu k bitvě, dokonce k celé sérii bitev občanské války v Anglii mezi spojenci rodů Lancasterů a Yorků. Příčiny konfliktu sahaly až k roku 1399, kdy přívrženci Lancasterů svrhli krále Richarda II. a ustavili novým králem Jindřicha IV. Po smrti jeho syna Jindřicha V. roku 1422 vládla zemi regentská rada místo nezletilého Jindřicha VI. Rozkrádání královského majetku regentskou radou a neúspěchy ve stoleté válce vedly Richarda Plantageneta z Yorku k mobilizaci vojenských sil proti královým rádcům. Když anglické vojsko roku 1453 zažilo ve stoleté válce definitivní porážku, král se zhroutil a Richard Plantagenet byl jmenován protektorem Anglie.
Na albu „Pile of Skulls“ (1992) se objevují luštící proroctví, černoocí návštěvníci odhalující pravdu a zločiny. 2000 let krve a smrti, ale žádné peníze osud nezmění, armáda ani církev ani vlády. Černoocí návštěvníci-luštící proroctví, hrozící katastrofa. Hromada kostí co by polemika na konspirace bez tance radosti a neškodných flámů. Otázkou je zde zase olovo nebo zlato. Drtíme vlny, drtíme moře jako bouře, divocí a svobodní. Zbraně plivají železo a oheň. Krmíme plamen zoufalství, zvedáme prapor kapitulace. Na konci alba se nechali inspirovat příběhem skotského romanopisce, básníka i spisovatele cestopisů Roberta Louise Stevensona a jeho Ostrovu pokladů. Jedná se o klasický pirátský příběh s pokladem, zakopaným na neznámém ostrově, který byl také mnohokrát zfilmován.
Na osmém albu „Black Hand Inn“ (1994) se přes příběh upálení mladého muže Johna, obviněného inkvizicí ze spolčení s ďáblem, po kterém byl vrch pojmenován právě Vrch Černé ruky. A tam to všechno začalo. Vítejte tedy v hostinci u černé ruky, kde se potkáte s námořníky, zločinci bez duše a korzáry. Rozdíl mezi pirátem a korzárem byl předpoklad, že svoji činnost vyvíjí na základě vlastenectví, nikoli na základě finanční motivace, jako u pirátů. Korzár byla osoba, která obdržela od své vlády oficiální pověření k vedení kořistnické činnosti. Ta spočívala v napadání obchodních lodí nepřátelské mocnosti. Svou činnost provozovala vlastním plavidlem a zisk z ní byl buď jejím vlastnictvím, nebo se o něj dělila dohodnutým způsobem s vystavovatelem kaperského (lapačského) listu.
Album uzavřel velice zajímavý příběh o Genezi, co by stvoření člověka. Zajímavá polemika o vzniku světa. Lyrický koncept nás zavádí do doby před 450 000 lety, kdy se objevila dvanáctá planeta Nibiru. Alalau nejvyšší z rasy Annunaků by sesazen svým oponentem Anu. Odletěl ve svém Vimana, aby se zachránil a přišel na Zemi. Zjistil, že použitím zlata může vytvořit plášť proti slunečnímu záření, které ohrožovalo rodnou planetu Annunaků. Mnoho Annunaků sestoupilo na Zemi, aby těžili zlato, ale nespokojenost za dlouholetou a náročnou prací vyvolalo nepokoje. Zkoušky odvahy. Experimenty Annunaků. Zloba a vzdor. Pýcha a hrdost. Otázka následného pádu člověka a kataklyzmatu – Armageddonu, závěrečné bitvě mezi vojskem Všemohoucího Boha, vedeným jeho synem Ježíšem Kristem a mezi vojskem Satana s jeho démony a neposlušným bezbožným lidstvem. Může to být také válka mezi Bohem a silami neposlušného lidstva. V Armageddonu budou „zničeni ti, kdo ničí zemi“. Vše má vést k nastolení pokojného a spravedlivého světa. Po Armageddonu budou lidé všude na zemi pokládat válku za něco nepochopitelného a odporného.
Album „Masquerade“ (1995) je opravdu prolezlé maškarami. Z krypt Hádesových přes maskované duše, zčernalé mysle, mandragory z temnoty a jedu v jejich žilách k nastupující démonizaci, která probíhala i v minulosti a stále se prohlubuje místy i přítomností. Je to maškaráda. Zlo, zrada a lži. Podvody velkoleposti, duše požírající mor. Černé duše, věčné zatracení, kruh záhuby, šílenosti…
Návrat na moře je až v příběhu z roku 1692, kdy loď Sir Tourville vyplula na moře s rozkazem zahájit útok proti britskému loďstvu, ale díky zmatečným pravidlům, kdy závoj noci zatemnil moře a kanóny mluvily osudovými slovy, jazykem smrti, kouř a plameny, smrt a krev… Soleil Royal byla potopena. Snažili se uniknout k mysu Barfleur, ale olověné koule udeřily do trupu a prach ve skladišti vybouchl. Nebylo čas modlitby, nebylo čas na pohřeb za mrtvé.
Rivalita tu vždycky byla a nadále bude, než se dokážeme respektovat a brát se takový, jací jsme. Co se týče jubilejního desátého alba „The Rivalry“ (1998) je to rivalita mezi dobrem a zlem, temnými silami a strážci světla. Návrat draka. Démonická duše v plamenech věčné pravdy. Je to návrat dračího království. Balada o Williamu Kiddovi je věnována vzpomínce na kapitána Kidda, který je znám svým procesem a následnou popravu za pirátství po návratu ze své plavby Indickým oceánem. Později se objevují znovu černí agenti, brány pekel se otevírají, zuřivé bestie obsazují svět od západu po východ. Je to oslava bolesti a války.
Jedenácté album „Victory“ (2000) nám představuje stvoření strážce, sílu temnoty a světla. Dvě duše vládnoucí elementům budou bojovat. Jedna duše chrání světlo a jedna slouží temnotě. Vystupuje zde postava Dorkas coby kancléř šarlatán nejvyšší. Hrozný lhář a intrikán. Jeho pád díky prokletí sobecké pýchy. Od cara, jakožto nejvyšší oficiální titul panovníka v Rusku, se dostáváme k husarům. Husarské oddíly byly zařazeny ve všech armádách významných mocností. Původně příslušníci tělesné stráže uherského krále Matyáše Korvína, v 15. století jezdectvo, později příslušník vojenské lehké jízdy v uherské části habsburské monarchie. Zmínka je tu o návratech bohů a jejich vítězství. Bohové minulosti a budoucnosti se vracejí z nebes. Obránci svatých. Je to poslední zuřivá bitva.
GUN/BMG vydává v únoru 2002 album „The Brotherhood“. Přes křížovou albu, sibiřskou zimu a pirátský song se dostáváme k duchovi. Tak se říkalo plukovníku Thomasi Edwardu Lawrencovi, známém jako Lawrence z Arábie, který se proslavil jako organizátor arabského povstání proti Turecku v roce 1916. Zřejmě nejpodivnější album historie Running Wild.
Další zvláštní album je „Rogues en Vogue“ (2005). Co se týče konceptu, který je spíše o aroganci, která je v módě. Černé zlato, světové války, krize. Uvědomujeme-li si osud Atlantidy, vystupuje nutně do popředí otázka, zda rozvojem technokratické civilizace neopakujeme týž omyl, kterého se dopustila civilizace Atlanťanů? Postačí srovnat některé aspekty jako je například prudký technický rozvoj a společenské nevnímání negativních stránek tohoto rozvoje, hluboce vkořeněný atheismus následovaný poklesem etiky i morálky, bezohledné prosazování soukromých zájmů, ničení přírody plynoucí z arogance a hlouposti těch, co mají moc a bohatství, ale postrádají povědomí o povinnostech lidské bytosti plynoucí z etiky duchovního vývoje a karmických zákonů.
* * *
Psal se rok 2009 a lídr skupiny Rolf Kasparek ohlásil ukončení Running Wild. Fanoušci byli překvapení a zklamaní, ale jejich odezvy na sebe dlouho nenechaly čekat. Zřejmě proto, se po dvou letech Running Wild vrátili zpátky zpět.
V témže roce se objevilo video „The Final Jolly Roger.“ Je to takový stručný průřez jejich tvorby, od alb „Gates to Purgatory“ přes „Under Jolly Roger“ a „Port Royal“ až k „Death or Glory.“
* * *
V roce 2012 skupina vypustila do světa album „Shadowmaker.“ Pokud mohu mluvit za sebe, tak tímto počinem se moc nevyšvihli. Skoro mi to připadá jako by vařili z vody. Myslím, že kritika také nebyla shovívavá.
O rok později se však objevil opus hoden chvály „Resilient.“ Zde už se dalo hovořit o výborném albu. Jsou tu skladby jako „Soldier of Fortune“ – „Fireheart“ – „Bloody Island“ a další.
Running Wild jsou zpět a v plné síle.
