Když se v roce 2013 objevilo album „Target Earth“ u některých to budilo rozpaky, kam že se to VOIVOD vrátili. Mnozí naopak byly s nahrávkou spokojeni a těšili se na pokračování tohoto díla. Já osobně jsem rád, že se jejich tvorba vrátila do éry neuvěřitelných alb jako jsou „Killing Technology“ – „Dimension Hatross“ a „Nothingface“. Tím samozřejmě nemohu zapomenou éru s Erikem Forrestem a naprosto úžasné album „Phobos.“
Nacházíme se však v roce 2016 a během tří let, od vydání jejich posledního počinu „Target Earth“ se hodně změnilo. Jedou z těch změn je, že původní baskytarista Blacky znovu VOIVOD opustil. Jeho post obsadil Dominique Laroche aka Rocky, který hrával na basu u bluesového hráče Stevea Hilla. Velmi vítaná změna a jeho zvuk basy je rozhodně přínosem. Při poslechu EP to můžete posoudit sami.
Epíčko se právě rozjíždí pod jeho čtyřmi strunami. Titulní „Post Society“ tak rozjíždí třiceti minutovou jízdu pokleslou společností, přesto s neuvěřitelným nábojem a svěží energií. Druhý song „Forever Mountain“ jen potvrdil kvality této party. Tyto dvě skladby mi stačili k tomu, abych pochopil, že jejich odkaz k albům Nothingface a The Outer Limits je více než patrný. Rozhodně tleskám a jsem za to rád. Proměnlivost a nestálost rytmu jim zůstala a v následující skladbě „Fall“ se projevil jejich cit pro občasné vyhrávky. Krátký dialog mezi Rockym s Chewym byl vsuvkou, na kterou se jen tak nezapomíná.
Skladba s číslem 4 – „We are Connected“ to byla pro změnu názorná ukázka toho kým VOIVOD byly a kým stále jsou. Nejenom, že jsou spojeni jako jeden celek, tak v těchto necelých osmi minutách ukázali, že mají stále dost energie a ještě větší chuť experimentovat na hranicích naší psychiky. Skvělá záležitost.
Závěrečný song „Silver Machina“ pochází z díly britských space rockových Hawkwind. A tento song uzavřel celé EP s velkou noblesou. Zbývá se jen těšit na další počin těchto vesmírných mentorů…
