Veselá deprese ze severu Čech.
RAIN jsou neúnavní matadoři naší scény a i když se jim nedostává takové pozornosti jakou si zaslouží bojují statečně dál a celkem se jim daří.
Novinkovou desku startuje otvírák Všichni jsme stejně daleko. Zprvu veselý rock´n´rolový riff, který se záhy změní na řádný HC a už se to na Vás valí voda. Průtž mračen jak má být. Co se mi na RAIN líbí je kromě muziky hlavně originální pěvecký projev Honzy Kvapila. Honza není žádný velký pěvec, ale jeho hrubý chrčák, který umí být zároveň čistý a melachonlický, perfektně se hodící k muzice RAIN a jeho filozofické texty, jsou hlavní poznávací znak RAIN. Kapela nezůstává pozadu a muzika tlačí jak má. Nahrávka má velmi povedený dospělý zvuk. Kytary řádně zatěžkané, basa dunící a bicí šlapou na výbornou. Přesto zvuk zní syrově a bez zbytečných studiového přikrášlení. CO je mi opět hrozně sympatické jsou texty v češtině, které mají hlavu a patu.
RAIN nasazují laťku vysoko hned ve druhé skladbě. Titulní Labyrint. Těžkotonážní riffy, střední tempo, temnota a naléhavost cáká z každé noty. Jak jsem již někde uváděl, dnes jsou v kurzu hosté. RAIN nejsou pozadu a ve třetí skladbě, Když všechno končí, můžeme slyšet Luboše Suchánka z kapely KOMUNÁL. Dvoukopáková salva, riffující kytary a vypjaté refrény. Jasná koncertní tutovka.
Dalším hlavním znamením RAIN je pestrost jejich hudby. Deska se přelévá sem a tam, písně střídají své tempo a náladu. Po rychlejším začátku se vše přetočí a máme zde melancholickou skladbu Odcházíš. Zakouřený bar, clony promodralého kouře z cigaret a na dně lahve trochu whisky. Venku pořádný liják, barman zavírá a žene vás do toho nečasu.
Dalším hostem, kterého můžeme slyšet je Honza Hlůže ze spřátelené kapely SILENT SESSION. Šlapavá rocková píseň s vydařeným refrénem.. Jelikož RAIN často hrají společně se SILENT SESSION, určitě si nenechají ujít příležitost zazpívat si společně. Dalším vrcholem desky je pro mě píseň Řeka. Jedná se opět o pomalejší skladbu podobného střihu jako píseň titulní.
Posmutnělá nálada zasněžených lesů. Jemné melodické linky čistých kytar proplétající se tepajícími riffy a naléhavost textu. Druhý vrchol desky. K dalším rychlejším věcem patří rozhodně skladby Psanec a Probuzení. Desku pak v závěru prezentuje trojice skladeb, Tvor, Netvor a Otvor. První jmenovaná bude určitě také koncertní tutovka stejně jako píseň Otvor. Skákavé riffy a vtipné texty. Desku uzavírá balada Samota. Opět typický RAIN. Melancholické melodie, smutek a zároveň radost.
Co říci závěrem. Hudba RAIN je pestrá a perfektně ji vystihuje termín crossover. Malinkatá výtka je k délce desky. Možná by stačilo 8 – 9 skladeb. Vytáhnout ty nejlepší kousky.
RAIN jsou rozhodně nejvíce silní v pomalejších zadumaných skladbách. Ty jim vysloveně sedí. Tyto skladby Vás dokážou vtáhnout do sebe a pohltit svoji atmosférou.
Kapela RAIN stojí rozhodně za poslech a nenechte si ujít i nějaký jejich koncert. Více o skupině naleznete v rozhovoru, která kapela poskytla ke své nové desce.