“Bratrstvo neboli fraternita je společenství nebo organizace, sdružující své členy na základě vzájemné podpory a důvěry, tedy na základě vztahů podobných sourozenství ve fungující rodině,” říká Wikipedie. Bratrstvo Luny na podobných základech opravdu funguje. Jeho tvorbu u nás mimo gotickou subkulturu prakticky nikdo nezná, ale o své věrné Bratrstvo pečuje. Kapela stojí za festivalem Magická noc trubadůrů, vydává občasník Trubadůr a hodně si dává záležet také na zpracování svých CD.
Výjimkou není ani deska Carpe Diem z října 2014. Její obal zdobí logo fiktivní Carpe Diem Corporation, ke které se váže titulní skladba i fotopříběh v obsáhlém bookletu alba. Duchovní otec skupiny R.X. Thámo se zde inspiroval u románů 1948 a 451° Fahrenheita a odkazy na literaturu najdeme u většiny skladeb.
Skupina vytvořila k desce Carpe Diem také doporučenou četbu, která obsahuje kromě už zmíněných titulů například Exuperyho Citadelu. Je ale škoda, že právě texty, které často z těchto knih čerpají, jsou možná až moc přímočaré a doslovné. Jejich témata se už tentokrát přesunula do současnosti a někdejší gotiku tedy připomínají hlavně sborové, pompézní refrény.
Hudebně se skupina od minulého dvoualba La Loba Ante Portas hodně vyvinula a rozšířila svůj výrazový repertoár. Carpe Diem můžeme označit za progresivně rockovou nahrávku, najdeme tu prvky post punku, sem tam i elektroniku nebo world music, ale samozřejmě dojde i na temně přiostřené kytary. Každá skladba má svou vlastní tvář a minimálně v tomto ohledu je nahrávka hodně pestrá.
Obzvláště skladba Mezi sfingami s world music prvky, odkazujícími daleko na východ, a hudebně klidnější V rozvalinách se zaryjí do sluchovodů už na první poslech. Na předchozí desku La Loba Ante Portas potom už podle názvu nejvíce navazuje skladba Šafrán karpatský, která si naopak vypůjčuje motivy z Ravelova Bolera.
Carpe Diem je prozatím nejpropracovanější a dovolím si tvrdit, že také nejlepší nahrávkou Bratrstva Luny. Zároveň také nejpřístupnější, takže se díky ní třeba bratrstvo rozšíří o další členy.