
Fotka na titulní straně, jména členů, kontakt na druhé straně a jinak nic. Co mě pobavilo nejvíce je bankovní spojení na kapelu, aby fanoušci věděli kam posílat příspěvky.
CD se nahrávalo v Jalovec records a ve studiu George Lukase. Po zvukové stránce se deska moc nevyvedla. Kytary moc netlačí a jsou takové rozplizlé a znějí hrozně chemicky. Nejhorší je ale zvuk bicích, zvláště zvuk hi-hat, která zcela překřičí ostatní nástroje, zvláště když jede stále dokola na 4, občas mimo metronom, je to hrozně otravné.
Hudební náplň tvoří sedm songů. Na oficiálních stránkách je sice napsáno, že deska jich obsahuje deset, ale mě se dostalo do ruky CD se sedmi skladbami. Vše otevírá docela slibná instrumentální skladba Útěk. Klasický český tancovačkový hard rock. Následuje píseň Černá vrána. Středně tempá záležitost. Píseň je postavená na jednom kytarovém riffu a zpěvu frontmana Pepy Šimka. Sólák David Prášil se snaží seč může, ale občas mu to trochu ujede a sólovka zní trochu falešně. Hlas Pepy Šimka se svojí barvou a stylem zpěvu hodně podobá Danielu Landovi. Landova melodika je vůbec z celé nahrávky hodně slyšet a i obsah textů se velmi podobá Landově lyrice. Bohužel docela zajímavou atmosféru celé skladby ničí pochodový rytmus bicích, které jedou pouze velmi unavené bum prásk a přes vše se valí již zmiňovaný zvuk hi-hat. Další v pořadí je skladba Orchidej. Pro mě jednoznačně vrchol celé desky. Vkusná balada s dobrým textem. Kytarista se navíc blýskne ucházejícím sólíčkem. Deska pomalu a jistě získává s dalšími skladbami na rychlosti. Další skladba Blbě šláp se opět nese v tradičním bigbítovým hard rockem venkovského sálu. Jako koncertní hitovku můžeme určitě označit píseň Ufo. Riffující kytara a refrén ala ALKEHOL. To na lidi okolo 23 hodiny určitě funguje velmi spolehlivě. Druhý vrchol CD přichází ve skladbě Přesto vím. Skladba je postavena na duetu frontmana a klávesačky Jany Šťastné. Nevím jestli byl záměr aby píseň připomínala středověkou baladu, ale rozhodně to zní velmi dobře.
Jak shrnout tvorbu kapely VORAZZ. Celá deska čpí tím co kapela dělá především. To jest hraní na zábavách, firemních akcích a rautech, kde drhnou celý večer převzaté písně a sem tam do toho vloží svoje skladby. Publikum to nevadí, neb hned potom pojedou opět Kabáti nebo Katapult. Kapelu vůbec nezatracuji, prostě dělá svoji hudbu tak jak to cítí a dělá to svoji hudbu ráda. Rozhodně by se VORAZZ měli více zaměřit na aranže jednotlivých písní, dát větší prostor klávesovým plochám a celkově na nahrávací proces jako takový včetně masteringu. Určitě si pohlídat aby bicí jeli podle metronomu. Určitě bych se držel baladických skladeb jako je Orchidej a Přesto vím. Na zábavu nebo svatební party dobrá hudba, ale na nějaké větší prosazení mezi rockovou střední elitu je to přece jen trochu málo.
