Po pár dnech jsem nalezl cédéčko v poštovní schránce a mohl se pustit do porovnávání prvních dojmů s poslechem o poznání intenzivnějším. Původně povrchní dojem z příjemné produkce se potvrdil. Zvuk sice nerozseká vaše uši po metalácku napadrť, ale čitelnost všech nástrojů napomáhá k tomu, aby se dílo poslouchalo příjemně, byť takový zpěv se mi zdá poněkud utopený.
Po letmém pohledu do bookletu je patrné, že jednotliví členové už za sebou nějakou tu zkušenost mít budou a že nemáme co do činění s nějakými zelenáči. Ostřílenost je znát, pánové za sebou očividně mají spoustu hodin strávených ve všemožných zkušebnách, přesto se musím přiznat, že mi v provedení chybí něco, co by mě nějakým způsobem zvedlo ze židle a vytrhlo z dojmu, že poslouchám další český žánrový standard, což nikterak nemíním jako špatné vysvědčení.
Pánové si svůj melodický metal jedou po svém, určitě nemám takový ten nepříjemný pocit, že poslouchám stopadesátou kopii slavných kapel z Germánie či Itálie, zároveň se však nemohu zbavit dojmu, který bývá pro poslech českých kapel typický. Zkrátka tomu chybí něco, co by nahrávku regionální melodic metalové skupiny pozvedlo do té kategorie, kdy dáváte kapele z nějakého důvodu přednost před zástupy těch dalších, a je jedno, zda se jedná o tuzemskou nabídku nebo katalog z celého světa. Nějaká ta vynalézavější melodie, překvapivá stavba skladby, uchvacující sólo, prostě cokoliv, čím si skladba posluchače k sobě připoutá a přinutí jej vsouvat opakovaně cédéčko do svého přehrávače. Přesto je nutné říci, že mnohé pasáže z „Atlantis“ člověka pohltit dokážou, a vyskytnou-li se SOLAR SYSTEM někdy v mém okolí, určitě příležitost navštívit jejich koncert nevynechám, protože přes všechny mé mírné výhrady se v jejich tvorbě snoubí srdcařství a je tam přítomen onen motor, který nás, hudební fanoušky, nutí na akce podobných kapel vyrážet a intenzivně se na nich pobavit.