H. G.
Robley se poprvé setkal s maorským uměním během své vojenské služby na Novém
Zélandu a o třicet let později vydal tuto klasickou práci etnografie. Kniha,
poprvé vydaná v roce 1896, nejenom shrnuje všechna svědectví o tetování z
předchozích dob, ale je rozšířená o Robleyho četná pozorování za třicet let
života mezi domorodci. Maorské tetování neboli moko sestává z kompozic
motivů a znaků, vytvořených barvivem, vpraveným do vyřezané kůže,
vypovídajících o rodu nositele, jeho kmenové příslušnosti a spiritualitě.
Autor líčí první způsoby, jakým se moko dostalo do povědomí Evropanů,
srovnává a nachází rozdíly mezi mužským a ženským mokem, zaměřuje se na
vzory a „designy“ ornamentů, tradici zvyku v legendách a písních a
praktikování mokomokai: způsobu uchovávání hlav předků a nepřátel.
