K výročí 20 let jste vydali CD. Je to vlastně první CD během vaší dlouholeté činnosti. Proč až teď?
Filda: Jo je to tak, v 90tých letech když jsme fungovali normálně, tak v naší podzemní scéně jsme na vydání CD neměli prachy, pak jsme měli pocit, že je to už zbytečný…ale teď k těm nedožitým 20tým narozeninám jsme usoudili, že by asi nebylo špatný ty všechny kraviny tak nějak shrnout do jedné placky a mít si co vystavit na poličku, a až budem senilní tak mít materiál na otravování vnoučat.
Chápu počet skladeb jako asociaci na dvacet let činnosti nebo je to jenom náhoda?
Filda: Ty bláho vidiš…20 let, 20 písniček, to mě osobně došlo až teď, záměr to nebyl, ale jako fór dobrý.
Co se týče textů, jsou hodně ze života (smích) jak vznikají a kdo je píše? Nebo je to kolektivní práce?
Filda: Budeme spíš mluvit v minulým čase, protože nový věci nevznikají, to co obsahuje CD jsou věci co vznikly v 90tých letech, každej člen si přispěl nějakým textem, někdy to byla týmová práce, prostě jak to přišlo…témata byla a jsou takový punkově banální, prostě to co štvalo normální kluky, co se nenarodili se zlatou lžičkou v kolíbce, a kterým bylo jasný, že v Mostě 90tých let je nic moc hezkýho a převratnýho nečeká.
Zajímalo by mě, jak jste vybíraly skladby na tohle cédečko?
Filda: Tak to bylo jednoduchý, prostě jsme natočili to, na co jsme si vzpomněli.
Co ta skladba „Punkeri“ ve slovenštině? Je to jenom recese nebo máte i další skladby v tomto „zahraničním“ jazyce?
Zvíře: To přitáhl Peprník (basák), když jsme tohle CD nahrávali.
Peprník: To je skladba od Petera Nagyho, na kterým jsem byl odkojenej, vážím si ho a považuji.
A co tací „ Punkeri“ poslouchají? Ovlivnil vás někdo nebo snad něco?
Filda: Mě celkem cokoliv co mělo hlavu a patu, nesoustředím se jen na punk, ale aj lóvjú bejby mi do baráku fakt nesmí.
Šípus: James Brown
Zvíře: všichni jsme ovlivněný, ať chceme nebo ne, miluju muziku s dobrou basou a pořádným textem
Peprník: Určitě Ramones.
Není pochyb, že bude nějaké turné k tomu CD, je to tak? Takže nějakej klubík nebo i fesťák? Na co se můžou vlastně fanoušci těšit?
Zvíře: připojuju leták
Když jsme u těch koncertů. Měli jste nějakej vtipnej zážitek nebo naopak průser, kterému jste se stejně na konec zasmáli?
Zvíře: my se nesmějeme (smích), přijeli jsem na koncert, myslím že to byla Ledeč nad Sázavou a bývalý bubeník (Pisky) neměl jednu paličku, tak si vzal petku, odbubnoval to s ní a parádně, pak vychlastal lák od okurek, který ten večer snědl a ráno při odjezdu jsme stavěli před německým zájezdem, kterýmu to všechno vrátil. Taky rád vzpomínám jak nám v Habrovicích nebo někde jinde blízko Ústí nad Labem 10 minut před koncertem sdělili, ať si jdeme odtáhnout vožralýho basáka, kterej se válí u vstupu. Udělali jsem to, on vstal a hrál a dobře. Ale největší bomba byla, když nám Pisky sděloval, že se rozešel se svou milou. „Ta piča je úplně v piči, do piči ty vole.“ Všichni jsem věděli o co jde.
V bookletu stojí: A co dál? Kdoví!? Jak tomu mám rozumět? Nejsou plány do budoucna nebo to necháte osudu, kam vás posune?
Filda: Necháváme to osudu
Zvíře: Žádnej plán nemáme, jak to přijde.
A taková otázečka na závěr. Kdo přišel s nápadem, že se jmenujete Malomocnost prázdnoty a jak to vůbec vzniklo?
Zvíře: Původní název byl Momentálně postižení, po dvou koncertech jsme to změnili. Domluva mezi mnou a Fildou. Vnímám to jako pocit, když je člověk prázdný, nic ho pořádně nebaví a pak potká nějaké lidi, zahraje si s nima a ta energie, co přijde je taková paráda a naplnění, kterým říkám Malomocnost Prázdnoty. Prostě rozpad sračky za účelem naplnění. Díky moc kluci. Další nálož člověk dostane, když zjistí, že se to někomu líbí a při hraní vnímá jak lidi řádí. Tahle energie je lepší jak sex, drogy a co já vím. Za to moc děkujeme a těšíme se na další akce.
