Indies Scope – Kvety, nove album Milacek Slunce

Titul: Miláček slunce

Umělec: Květy

Kat.č.: MAM557

Label: Indies Scope

Datum vydání: 10.6.2015


Rozcuchané písně a živé zvukomalby.

Rafinovanější, s pevnými konturami a sytými barvami, to je nové album alternativně rockové kapely Květy. Nese název Miláček slunce a vychází tři roky po výtečné nahrávce Bílé včely. Nezaměnitelný zpěvák Martin E. Kyšperský je výhradním autorem všech skladeb Miláčka slunce a album naplnil opět originálními písněmi, při kterých se svírá srdce, lesknou oči a nohy skáčou do rytmu. Nahrávka vychází v den narozenin Martina Kyšperského, který to komentuje slovy “35 let života, 15 let kapely a 10. album.“ Indies Scope bude nabízet kromě klasických formá-tů CD, mp3, Flac, i kazetu MC a jako první album i ve formátu WAV 48 khz/24 bit. Album na vinylu LP vyjde k výročnímu podzimnímu turné kapely.

Skupina natočila hodně materiálu v několika studiích, aby nakonec se zvukařem Ondřejem Ježkem vybrala a dokončila 12 skladeb. Jedna z nich se objeví v provokativním filmu o Brně, chystaném Robinem Kvapilem a Čestmírem Kopeckým (píseň My děti ze stanice Bullerbyn z minulé desky zase zazněla v loňském, kriti-kou nejvíce ceněném filmu "Kobry a užovky"). Skupina experimentovala se zvuky všech nástrojů, a zároveň se snažila, aby ve skladbách nezůstalo nic navíc, období složitých meziher a ornamentů je pryč. Začíná se další kapitola. To potvrzují slova Martina E. Kyšperského. „Je to o vybrušování. Naučili jsme se, že nám sluší, když hrajeme naživo, bez kliku, co nejvíce natočit společně. Kdybychom hráli víc pop, tak by to myslím neplatilo, ale pořád jsme rocková kapela. A taky se nebojíme už vůbec ničeho … udělat úplně sladkou, pěknou melodii, pak ji dát do kontextu s něčím zvláštním. Vyhodit všechno, co je navíc. V tom nám hodně pomohli názory lidí – hu-debníků, které máme rádi… Ondřej Ježek, Míša Antalová, Bára Kratochvílová… Nechceme usnout, nechceme se opakovat. Tohle je o hledání nového prostoru.“

Název alba vznikl z věty zaslechnuté ve snu "za dveřmi stojí miláček slunce..". Zbytek jedinečných textů na albu ale se snovým světem Martina E. Kyšperského nemá nic společné. „Sny tentokrát přinesly jen ten ná-zev. Pořád sny miluju, ale náměty k textům přicházejí za bdělého stavu.“ Mezi tématy se často objevuje rodina, vztah k rodičům, vztahy k dětem. Ačkoli se texty opět line téma těžko popsatelného stesku, album jako celek působí naopak energičtěji a pozitivněji, než některé předchozí práce.

Tříletá pauza mezi nahrávkami, je u Květů něco nezvyklého, vznikla i řadou aktivit jak bubeníka Aleše Pilgra, který se věnuje svému Biorchetru, tak i vytížením Martina E. Kyšperského. „Dělal jsem pro různé přátele (například Cermaque, Jan Burian, Lubica Christophory, kapela Mucha…) aranžéra a hráče na různé nástroje, skládal hudbu k rohlasovým hrám a psal texty na poslední dvě alba Lenky Dusilové." Květy, ale mezitím rostly a sílily. Během posledních osmi let se nezměnila sestava a díky stovkám koncertů po všech koutech republiky jsou Květy v životní formě. Už jsou dospělí, ještě ne staří. Ještě pořád tu je energie. Ještě se něco hledá a není důležité, jestli se to najde, ale nesmí se polevit!



Seznam Skladeb:



  1.      Je podzim                03:34      

  2.      Cizinec                02:44      

  3.      Syn                     03:03      

  4.      ČKNO                     04:34

  5.      Uklízím pokoj                02:52      

  6.      Věrka                     03:08      

  7.      Opičí král (ještě přece je čas)      02:44

  8.      V jezeře mléka a mlhy      05:27      

  9.      Kočičí dům                03:01      

  10.      Ty                     03:35      

  11.      Jablka                     03:00      

  12.      Psi                     03:29


 


Martin E. Kyšperský


• Kolik z textů na aktuálním albu vychází z tvých snů?

Žádný, jen ten název. Pořád sny miluju, ale náměty k textům přicházejí za bdělého stavu. Ikdyž teď si vzpomínám, že první sloka Věrky vznikla z vyprávění jedné starší paní, když jsem hrál bytový koncert někde na Vysočině. To je kus jejího snu.



• Nové album Květů vychází po tříleté odmlce, kdy jsi se věnoval dalším projektům. Jaké to bylo hrát v kapele, kde nejsi leader?

Dělal jsem pro různé přátele (například Cermaque, Jan Burian, Lubica Christophory, kapela Mucha…) aranžéra a hráče na různé nástroje, od kytar, přes kontrabas až po elektroniku a bicí… Jakmile sedím doma a natáčím, tak je to zábava. Když s někým jezdím a nemusím zpívat a táhnout koncert jako leader, tak si u toho taky odpočinu. To se dá odehrát i s chřipkou.



• Na kolik se vracíš k basové kytaře se kterou jsi kdysi začínal?

Nikdy jsem ji neopustil, ale někdy tak od šestnácti do devatenácti let jsem na ni hrál každý den. Myslím, že jsem s ní často i usínal v posteli. Miluju ten nástroj, snažím se hrát basové linky tak, aby nevyčnívaly a přitom byly melodické a výrazné. Dva roky koncertování s Nikolou Muchovou mi zase trošku vrátili formu, která je směšná v porovnání s lidmi, co cvičí, ale zase si myslím, že mám na to cit, pokud tam v aranžmá něco chybí, snažím se udělat náladu, která to zaplní. Něco jsem natočil i na novou desku Květů. Kdyby někdo chtěl natočit ve studiu basu, tak to udělám (téměř vždy) rád.



• Také jsi v té pauze stihl se objevit i na televizních obrazovkách. Byla to náhoda nebo se chystáš věnovat i herectví?

Byla to náhoda, ale dost mne to bavilo. Aktivně to ale nevyhledávám, záleží na nabídce.



• Na posledním albu Bílé včely se představili se snahou o maximální soustředění pouze v základní čtveřici, záměrně zcela bez hostů, s důrazem na syrovost a autentičnost. Jak vnímáš „Miláčka slunce“?

Je to o vybrušování. Naučili jsme se, že nám sluší, když hrajeme naživo, bez kliku, co nejvíce natočit společně. Kdybychom hráli víc pop, tak by to myslím neplatilo, ale pořád jsme rocková kapela. A taky se nebojíme už vůbec ničeho… udělat úplně sladkou, pěknou melodii, pak ji dát do kontextu s něčím zvláštním. Vyhodit všechno, co je navíc. V tom nám hodně pomohli názory lidí – hudebníků, které máme rádi… Ondřej Ježek, Míša Antalová, Bára Kratochvílová… Nechceme usnout, nechceme se opakovat. Tohle je o hledání nového prostoru.




Bio Květy


Skupina KVĚTY byla založena začátku tohoto tisíciletí. V roce 2001 získala cenu za demo roku, na tehdy slavném serveru Freemusic, o rok později přišel do skupiny bubeník a multiinstrumentalista Aleš Pilgr, který je její oporou dodnes, a o další rok později vydala kapela svoji první veřejně šířenou nahrávku „Daleko hle dům (2003 náklad vyprodán v průběhu let, reedice Amakvaré records 2009). Skupina začíná více koncertovat, a zredukovaná na trio kytara-cello-perkuse vydává v roce 2004 své první oficiální album „Jablko jejího peří“ (Indies Scope, stejně jako všechny následující alba). Koncertů je stále více, kapela jede postupně do Srbska, Rakouska, Polska a Francie. Mění se i zvuk, a tak je pařížské vystoupení poslední s violoncellem, a do skupiny přichází nový člen – baskytarista a kontrabasista Ondřej Čech.

Kapela vystupuje velmi často v televizi a v rozhlase, má periodicky se objevující spolupracovníky, mezi kterými jsou fotograf a filmař Petr Hegyi, výtvarnice Pavla Kačírková, zpěvačky Marta Svobodová a Dorota Barová, programátor a výtvarník František Eliáš, zvukař Broněk Šmíd a manažer Petr Zavadil. V okruhu těch-to lidí kapela velmi intenzivně koncertuje a také natáčí trilogii alb „Kocourek a horečka (2006, oceněno ce-nou Anděl za Alternativní a nezávislou scénu) – „Střela zastavená v jantaru (2007)“ – „Myjau (2009)“. Třetí album točil s Květy nový člen, vynikající houslista Albert Novák, a také producent a zvukař Ondřej Ježek, s nímž spojí své síly i pro všechny následující alba. Deska opět získala cenu Anděl. Květy jedou hrát do Holandska i do Ukrajinské Oděsy. Ze spolupráce s divadlem DNO vznikne deska "V čajové konvici" (2011). V roce 2012 vychází dosud nejúspěšnější album "Bílé včely", kritikou nejvíce ceněné, nominované na ceny Anděl, Apollo a Vinyla (kterou nakonec i získá).

Mimo řadová alba jsou Květy často oslovováni pro jiné projekty. Jednak účast na tribute albech (For Semafor, 20 years after, album písní Oldřicha Janoty, album skladeb Filipa Topola, Vladimíra Mišíka…), písně napsané pro děti (projekt Bongo Bombaďák), živá hudba k filmům (Letní filmová škola v Uherském hradišti a mnoho jiných scén a kin).

Důležitou součástí tvorby jsou precizně řešené obaly desek, jejichž grafické ztvárnění zabere vždy několik týdnů práce a výsledná hudba vychází dostupná v různých formátech.

Květy 2015:

Albert Novák – housle

Aleš Pilgr – bicí a perkuse,

Ondřej Čech – basová kytara, kontrabas

Martin E. Kyšperský – zpěv, elektrické a akustické kytary


 






 


Indies Scope

Přemysl Štěpánek

premysl@indies.eu

+420 603 523 108

www.indies.eu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *