Vzhledem k proruským Malachovým názorům, které jsem zaznamenal, asi není název kapely úplně od věci. Na výsledné hudbě se ale politika naštěstí nepodepsala. Stejně jako předchozí desky jsou i Křídla DIY dílo, čemuž napovídá i strohý obal desky.
Z hlediska hudebního se jedná o sbírku dvanácti pomalejších rockových skladeb, které mohou připomínat písně Roberta Kodyma (nádech Lucie a trochu i Wanastowek tam rozhodně je) a zároveň například starší alba od pražských Kurtizán z 25. Avenue. Skladbám nechybí hutný základ a trocha grungeových záblesků.
Většina písní má jistý hitový nádech: ať už mluvíme o úvodní nakopávací Koukej vstát, o poloakustické a vyloženě uvolněné Svítání nebo titulní úderce Křídla. Vzhledem k tomu, že všechny skladby mají stejný zvuk, většina skladeb mi ale splývá v padesátiminutový jednolitý celek.
Každopádně Malashnikow se pro mne řadí mezi kapely, které by se mohli v budoucnu prosadit, stačilo by být trochu hudebně barevnější. Zatím se nejedná o nic, k čemu bych se měl potřebu v budoucnu vracet.