Už jednoduchý obal naznačuje, že nahrávka bude poměrně silně spojena se slovenským hlavním městem. Kromě samotného názvu alba je tu totiž k nalezení fotografie z bratislavského hlavního vlakového nádraží. Ono se ani není čemu divit, Bratislava má totiž svou specifickou alternativní scénu, do které Hviezda zapadne víc než dobře.
Hudba Hviezdy je podobně jednoduchá jako obal desky: jedná se v podstatě o syrový rock bez jakýchkoliv samplů a jiných známek jednadvacátého století. Jednoduché melodie, riffy a žádná sóla, zato poměrně zajímavé a osobité texty s nádechem humoru.
Kromě vlivu zmiňovaných předchozích kapel členů Hviezdy se na Tu v Bratislavě dá najít také vliv Slobodné Európy. Ten je citelný například ve skladbě Laska je <> 1. Tato píseň je zajímavá už tím, že se na desce objevuje ve dvou verzích, které jsou instrumentálně i melodicky úplně odlišné.
Úvodní Bol som dlho preč a Ostredky jsou jednoduché rock’n’rollové vypalovačky, které nasazují desce svižné tempo. Toho se Hviezda postupem času pomalu vzdává a končí až u, saxofonem opepřené, závěrečné romantiky O lásku.
Celkově se nejedná o nic objevného a inovativního, ale o upřímný rock starého střihu, který si na nic nehraje. Jak už jsem psal výše, v bratislavském hudebním podhoubí se Hviezda neztratí.