Tato skupina vznikla na troskách dvou rozpadlých kapel v roce 1999. Krátce na to se však rozpadá. S novým stoletím přichází i nová a čerstvá krev. GREYMON začíná zkoušet a vznikají nezapomenutelné skladby jako: „Od zítra mi patří svět“, „Ještě pár chvil“ nebo „Nedobytná“. Znovu přicházejí organizační změny, skepse, naděje, přežívání. Ale stále vznikají nové skladby: „Na kraj světa“, „Jó to se stává“, „Pod hrobem“, „Poslední dva dny v ráji“, „Noc plná mejdanů“, „Striptérka“, „Královna“, „Noční můra“ nebo budoucí velký hit „Holka na prodej“. Skupina se nakonec vzpamatovala a v roce 2003 vydala debutové album „Nymfomanie.“
Rok 2005 byl pro skupinu doslova velkým třeskem. Radikálně se mění styl i celkový projev kapely. Uvnitř kapely znovu probíhají organizační změny. Přesto vznikají nové a skvělé skladby jako: „Plameny“, „Ráj padlých andělů“, „Adriana“ nebo „Zítra v osm“. Následující rok přinesl další organizační změny a k mikrofonu se natrvalo usadila Lucka Čmolíková. Každá změna je vždy k dobrému a skupině GREYMON rozhodně prospěla. Vznikají nové skladby: „Jsem to já“, „Jako supi“, „Zakletá noc“, „Duše spřízněná“, „Volný pád“ nebo „Čas“.
V roce 2008 vychází dlouho očekávané CD „Probouzí se čas“ , které bylo nahráno živě v sále kaznějovského kina. O dva roky později vychází album „Ďáblova nevěsta“ a o další čtyři, zatím jejich poslední album „Brány propasti.“
Novinka této skupiny mě velmi překvapila – mile překvapila. Mám rád melodický metal a od začátku tohoto CD je jasně, že GREYMON vsadili na jasné karty. Melodie, rychlost (samozřejmě, že přiměřená, není to speed metal – smích), a zase melodie. Z každé skladby je cítit nadšení a energie. Vše pak podpořené zajímavými vícehlasy, podmanivými klávesy a samozřejmě výbornou instrumentální prací. To se to pak fajn poslouchá.
Asi mezi nejlepší songy bych zařadil: „Vzhůru vzlétnout“, „Zakletá noc“, „Jako supi“, „Brány propastí“, „Král“, „Dáma prokletá“, „Anděl s ďáblem v těle“ a „Duše spřízněná“. Myslím, že dost natolik, abych mohl říct, že je to opravdu příjemný rock music. Osm ze čtrnácti je dobrý průměr, když do toho budu počítat i skladbu č. 14 – „Winning Gate“, která je zazpívána v angličtině. Škoda. Jak jsem tak poslouchal celou desku v češtině, přišlo mi to spíše jako rušivej element. Ale nic proti. Každého věc. Já si GREYMON představuji jako českou kapelu a tou také zůstane.