S těmi deskami to ale u Ballsqueezer není úplně jednoduché. Právě Fan Of Myself má totiž na obalu jako rok vydání uvedeno 2015 a to přesto, že v redakci ho máme od října a případní zájemci si album mohou už nějaký ten pátek stáhnout nebo koupit na stránkách kapely. Ta do toho ještě ke všemu vypustila klip k nové skladbě z dalšího připavovaného alba. Jaký rok asi najdeme na jeho obalu…
Nahrávání tedy Ballsqueezer očividně hodně baví, jak ale baví posluchače samotné skladby? Kapela sama prezentuje svůj styl jako Ball and Roll, což vysvětluje jako splynutí metalu a rock’n’rollu. Skvěle, takže něco jako Malignant Tumor? Ne úplně, vítr vane hlavně z Austrálie od tamních AC/DC popřípadě jejich epigonů Airbourne.
Čekají nás tedy riffy, přiškrcený hlas á la Brian Johnson, pivní odér a rock’n’rollové tempo. Třeba taková Never Again, možná nejlepší kousek desky, se může chlubit až tankienovským začátkem, Beer, Boots and Rock’n’Roll zase našlapaným rockabilly tempem a Shut up punkovou naštvaností. V titulní Fan Of Myself zase Ballsqueezer ukáží, že vážně se rozhodně neberou.
Je ale také znát, že do svých vzorů má kapela ještě poměrně daleko. Je škoda, že Ballsqueezer mají sice koule ve svém názvu, ale do výsledného zvuku se jich zase tolik nedostalo. Dokážu si hudbu kapely představit trošku našlapanější.
Podobná hudba je ale hlavně o zábavě a tu Ballsqueezer zajistit dokáží. I přes nějaká ta hlušší místa se nakonec nejedná o úplně špatnou nahrávku. Podíl na tom má zajisté i mix žánrů, který sice není bůhvíjak radikální, ale dělá Fan Of Myself barevnější.