Nejinak tomu je i v případě aktuální nahrávky Papírovej drak, která vyšla
pod hlavičkou Aleš Brichta Trio. Na ní se vrátil ke své rockovější tváři a
tu metalovější a agresivnější protentokrát odložil. Nutno říct, že mu to
rozhodně prospělo.
Hned úvodní a zároveň titulní Papírovej drak dává vzpomenout na jeho
nejslavnější rockové hity jako Barák na odstřel či Malostranská. Stejně tak
působí i milá, i když lehce naivní A ty sis ostříhala vlas či cover
Superhero.
Rychlejších kusů na desce příliš není. Čest výjimce dělá skladba Kriploid,
která má však poněkud slabší text a působí na albu trochu nepatřičně až
zbytečně rušivě. Kromě zástupu velmi povedených písní, kterých je na
Papírovým draku skutečně dost, se tu najdou i další prvoplánovější věci.
Zatímco Překážková dráha je osmdesátkovým kýčem, která dává vzpomenout na
diskotékové hity jako Kaskadér, Půjčovna vrahů je vyloženě mimo a příště by
měl být Brichta trochu přísnější při výběru finálního playlistu desky.
Oproti předchozímu Údolí sviní je znát textový přesun do klasické
brichtovské poetiky bez zbytečně populistických politických výkřiků. Kromě
již zmíněného coveru Superhero (originál je od ruského houslisty Rybaka!) se
na desce objevují ještě další dvě předělávky, které má bývalý frontman
Arakainů tak rád. Shane pochází od country zpěváka Ladislava Vodičky a
Astrolog od samotného Vladimíra Merty. Oba pokusy jsou velmi povedené a
potvrzují fakt, že přepracovat i zdánlivě nerockovou píseň do bigbítu,
Brichta prostě umí. Zvláště v Astrologovi se krásně prolíná Mertova a
Brichtova poetika.
O Papírovým draku se ale dá říct, že je kolekcí jinak krásných balad, které
by i dnešní rádia mohla v klidu unést. Brichta je vokálně stále na úrovni a
jeho charismatický hlas má stále sílu. Rozhodně nepůsobí jako někdo kdo by
potřeboval odejít do rockového důchodu. Na to kolik desek za poslední roky
vydal si i na té aktuální drží slušný standard s občasnými podivnostmi, nad
kterými lze přivřít oko.