Třetím a nejnovějším počinem tohoto projektu je, letos v červnu vydaná, deska Prší na habry. Na té je deset Suzaniných básní, přeložených Alicí Škochovou, manželkou hlavního protagonisty. Tomu s hudební realizací desky tentokrát pomohla také slovenská zpěvačka Zuzana Homolová, bratr Štěpán Škoch, jazzmani Jan Linhart, Petr Tichý,…
Výsledek je tedy na hony vzdálený stadionovým popěvkům, které známe od Chinasek. Využitím převážně akustických nástrojů jemných aranží dosáhli tvůrci intimnosti, která klade důraz hlavně na samotné texty. Na ty jsou s citem naroubovány silné pop-rockové melodie, které ale díky výše zmíněnému nepůsobí nijak nuceně, ale naopak vcelku příjemně.
Najde se tu také prostor pro melancholii i exotičtější hudební nástroje, díky čemuž je deska pestrá a barevná. Na barevnosti má svůj neoddiskutovatelný podíl také přítomnost zmiňované Zuzany Homolové, jejíž vokál se v písních střídá a doplňuje s Ondřejovým.
Na Habrech se nestřídají jen hlasy, ale také jazyky. Například skladba Ruka míchá jak český překlad, tak francouzský originál. Ostatně, tato skladba je zajímavá i z hudebního hlediska díky svému klezmerovému feelingu.
Do celku dobře zapadá i obal a booklet desky, jehož autorka, Kateřina Hubená, má na svědomí i klip k písni Houby. Zkrátka, Prší na habry pro mne bylo velmi příjemné překvapení. Ostatně slovo příjemné mne při poslechu napadlo nejednou. Příjemný poslech!