Je to již dvacet let od okamžiku, kdy toto pardubické seskupení poprvé udeřilo do strun a ušních bubínků svých posluchačů a na pány asi přišla nostalgická nálada. Ne snad, že by se kapela v poslední době nějak zvlášť podbízela masám, naopak si dokázala vybudovat silnou pozici bez ztráty kvality a originality. Takový bordel jako v začátcích to ale už dávno není…
Pro mnohé tedy může být překvapivý rozjetý začátek desky, který svou energií připomene živá vystoupení skupiny. Řádně punkově nabitých skladeb je na Krásném smutném dni více. Kromě zmíněné Kdo se s náma odpoutá? je třeba zmínit ještě Boty proti bustru a hlavně pořádně nabušený Karma je Mike Tyson. Márdi se zde nebojí jít se svým řevem na dřeň a stejně tak zbytek kapely šlape na 150 procent.
Fajnovější posluchači ale nemusí věšet hlavu, toto jsou pouze nejextrémnější případy. Přestože jakási syrovost je cítit z celé desky, najdeme zde i skladby, na které jsme u současné fiXy podstatně zvyklejší. Myslím tím například hitovky Zapadá hipík a Gigi, které kráčejí ve šlépějích předchozích desek.
Kapitolou samou pro sebe je potom titulní skladba Krásný smutný den, která je všechno jen ne punk. Naopak tu můžeme najít stopy surfu nebo swingu. Přesto na desku krásně sedne, ozvláštňuje ji a ukazuje, že pánové se pořád dokáží brát s nadhledem.
K tomu jim zde pomohl například producent Ondřej Ježek, který dokázal z desky udělat přesně to, co bylo třeba. Kromě toho zanechal v několika skladbách také muzikantsou stopu. Například v skladbě Caddy najdeme také Petra Marka z Midi Lidi v nezvyklé pozici xylofonisty.
Deska je prostě dobrá a potvrzuje nesporné kvality kapely. Tento návrat ke kořenům navíc nejspíš nebyl uskutečněn kvůli zlaťákům, protože deska je zdarma (popř. za dobrovolný peníz) ke stažení na stránkách kapely. Tam můžete najít také další bonus, historii jednotlivých skladeb z nové desky.