Tato deska nepatří mezi žhavé novinky na našem trhu. Venku je už od jara 2012, kdy vyšla pod hlavičkou vydavatelství Championship music. Role producenta desky se ujal Boris Carloff, takže teoreticky nic nebránilo vzniku skvělého zářezu do pažby.
Výsledek ale úplně stoprocentní není. Kapela zde představuje svůj pop/rock, podpořený notnou dávkou elektroniky, které je místy možná až zbytečně moc. Zvuk ani aranže nejsou vůbec špatné, ale přesto mám dojem, že kapela má strach opustit svůj daný mustr (přitom jsi vzpomínám, že naživo to rozhodně rozjet umí) a vybočit z čistě středněproudých kolejí.
České texty jsou většinou průměrné, ale zde kapela dokáže překvapit. Činí tak zejména ve skladbě Chráněná krajinná oblast (“V každým malým prostoru nemalý věci vznikají a zanikají / V každým malým proslovu nemalý slova padají a zapadají), ale lyricky zajímavé momenty můžeme najít skoro v každé skladbě.
L.A. je typická rádiová kapela a staví tedy na příjemných pop/rockových melodiích, které se posluchači uhnízdí v hlavě už při prvním poslechu. V tomto ohledu se úspěch rozhodně dostavil, protože videoklipy kapely se usadily v rotacích Óčka a nejinak je tomu také s aktuálním singlem “Praha s Ostravou.”
Deska vypadá graficky docela sympaticky, hudba na první poslech také, ale na nějaký vážný poslech to z mé strany rozhodně není. Spíše oddechové album s několika zajímavými momenty. V našem středním proudu byla rozhodně natočena mnohem horší alba, mezi které si Papírové nebe patřit nezaslouží.