V bookletu nejsou uvedeni členové sestavy, takže lze předpokládat, že o vše se postaral sám Petr Štěpán.
První disk, můžeme shrnout slovy melancholie, zádumčivost, klid a pomalé tlení. CD je plné pomalých skladeb, plných klávesových ploch. Elektrickou kytaru nezaslechnete vůbec a hlavní prostor dostaly všemožné samply a syntetizátorové zvuky. Dalo by se říci, že z celého trojlístku CD je toto nejnudnější. Mezi nejlepší skladby patří jednoznačně titulní skladba Horizont událostí. Dále je zde umístěna skladba Justina tentokrát v synth-symfonické verzi, která je ale oproti originálu o dost utahanější. Vrcholem prvního disku je určitě skladba Ten starý dům se rozpadá. Perfektní gothická atmoška navíc pro mě umocněna velmi zajímavým textem.
Druhý disk naopak ukazuje Petra jako autora divadelní a scénické hudby. Nachází se zde kompletní nahrávky hudby ke hrám W. Shakespeara Kupec benátský, Komedie omylů a Jindřich V. CD je navíc doplněno o EP Přízraky. Co se týká hudby, v mnohých případech se jedná o velmi krátké fragmenty (i třeba jen několika vteřinové). V mnoha případech jde pouze o prvotní nápady a než se třeba stihnou pořádně rozjet píseň je u konce. Hudba rozhodně bude fungovat s divadelním představením (klidně si dovedu představit jako soundtrack k filmu), ale takto samostatně mi přijde chvílemi nudná a nezáživná. Nicméně pro pravověrný fans je tento disk velmi zajímavá součást hudební kariéry Petra Štěpána.
Třetí disk představuje Petrův projekt Hindenburg. Hudba, která se zde nachází je postavena na syntetizátorech a klávesových plochách. Elektro z ní čiší ze všech stran. Evokuje mi to chvílemi hudbu Vangelise. Písně jsou velmi zajímavé a zvukové experimenty jsou zde na hlavní místě. CD by nejlépe fungovalo jako soundtrack k nějaké počítačové hře s postapokalyptickou tématikou nebo k nějakému steampunkovému či hardcore scifi filmu. Petr si zde hraje s náladou skladeb a maluje velmi pestré zvukové obrazy, tu se nechá unést melancholií, jindy naopak popustí uzdu a zvuk přitvrdí. Nebojí se experimentovat a zachází až do taneční sféry. Přiznám se, že mě vlastně z trojice CD toto oslovilo nejvíce.
Co říci závěrem. Pro fanouška nutná povinnost, ale pro někoho kdo se setkává s hudbou XIII. STOLETÍ poprvé doporučuji raději klasické řadové desky a pak teprve pokud Vás hudba osloví mrknout na toto troj CD.