První dojem:
Ukládám se pohodlně do křesla, nasazuji sluchátka, vkládám do mechaniky cd Kreyson, Návrat krále, vytáčím volume preampu na nějakých 50%….. a…. je to tady ….
Úvodní intro s názvem Návrat krále 1 začíná osvědčeným navozením atmosféry bouře a rachotu hromů do něž zvolna vstupuje lidský dech.
Nástup kytar slibuje opravdu hutný nářez. Perfektně zpracovaný zvuk pocházející ze Sonic Train Studios ve Švédsku nenechá nikoho na pochybách. Jsou to plochy a zase plochy, doslova hradby hudby, které se na Vás z reproduktorů valí. Andy La Rocque, jež svého času týral kytaru u jedné z ikon metalu Kinga Diamonda se podílí na produkci, zvukové režii, mixu i masteringu a ví jak na to.
Následný zpívaný song (Archanděl Michael) se i přes vlažnější začátek nese v rychlém tempu.
Hutnost a tvrdost kytarového valu v obsazení Petra Boška a Radka Kroce podpořená kovovým basem Luďka Adámka za dusotu bicích Michala Daňka je prostě neskutečná. Láďa Křížek je stále ve formě. Dává do zpěvu vše a je to z toho cítit. Jeho mystický projev bravurně zvládá všechny hlasové polohy. Tvoří s hudbou jeden celek, jakoby šitý na míru…. Bravo….
Třetí v pořadí je srdcovka s názvem Stoupáš. Proč srdcovka? Protože úvodní kytarový riff, i když v minulosti nesčetněkrát slyšený, prostě musí vzít za srdce nejednoho rockera či metalistu. Skladba šlape jako rozjetej motor. Nástup refrénu předurčuje tenhle song k určité hitovosti.
Srdce fanoušků, kteří už dlouhých 18 let neslyšeli nové řadové album Kreysonu, ano tak dlouhou dobu čekali, musí zaplesat.
A takhle bych mohl pokračovat i u ostatních skladeb, které více či méně udržují nastavený standard.
Textově album prochází od mysteriózních dávných věků Archanděla Michaela, přes vojenský konflikt končící smrtí vojáka v zákopu (Stoupáš), lásku a samotu (Kde se touláš) až po problémy či kauzy dnešní doby (My jo, a vy).
Nezbývá než dodat: Profesionální práce, zvuková i instrumentální vyzrálost, očekávání fanoušků se jistě naplní, investice do produkce alba v zahraničí padla z větší části na úrodnou kovovou půdu.
Druhý dojem:
Král je mrtev, ať žije král!
S odstupem času musím říct, že některé riffy či hudební postupy jsou lehce profláknuté, což předurčí album v časovém horizontu do jakéhosi průměru a zapadnutí mezi další desítky a stovky cd band, věnujících se tomuto stylu. Není zde žádná vyložená hitovka, snad kromě songů Stoupáš a Tvá zář u kterého harmonické postupy v refrénu jistě přispějí k potenciální hitovosti skladby.
Album v zásadě nepřináší nic objevného či převratného, ale je to skvěle zahraný poctivý rock-metal.