Vznik současné Soustrasti je rok 2012 a hned dlouhohrající lisované album. Neměli jste tak trochu z toho strach?
Ani ne. Všechno to šlo nějak přirozeně. Vzhledem k tomu, že nám už opravdu není 15 a nějaké ty zkušenosti máme, nepotřebovali jsme strávit 5 let ve zkušebně, což je normální přirozený vývoj začínající kapely. Takhle jsme jednoduše vzali ty nejlepší kousky staré Soustrasti, projektu Noise Gate a snažili se prostě udělat maximálně dobrou desku.
Než jste album vydali, obesílali jste rádia, ziny a další média, kde jste upozorňovali na svou kapelu a poskytovali jste k propagaci pilotní skladbu O mrtvejch. S jakou odezvou jste se setkávali?
Já myslím že dobrou, ba dokonce výbornou. Lidem se hodně líbí zvuk, energie, určitá záměrná hudební přímočarost a hlavně nasazení Zazy, našeho zpěváka. Což je hezky vidět i v klipu na danou písničku.
Někteří z vás hrají i v jiných skupinách – příkladně s Vildou Čokem. Nekříží se vám hraní v Soustrasti s kšefty v dalších bandech?
S Vilémem hraju já a Mimi. Co se Vildy týká, za sebe můžu říct že hraní s ním si velmi užívám, Vilda je profík, kámoš a kumpán. na ty akce se těším. On nám se Soustrastí fandí. Jinak co se křížení týká, v 99 procentech se to vždy dá nějak vyřešit. Přejezdem z jedné akce na druhou, posunutím času hraní jedné nebo druhé kapely. Je to o určitém kompromisu a hlavně chuti k němu. Naštěstí je naše země malá, takže i ta Praha-Ostrava se dá ujet za nějaké 3-4 hodiny. Jen nesmíte na dálnici potkat policii 😀
Kde jste měli křest alba a kdo vám byl za kmotra desky?
Křest naší desky proběhl 24.4. v Praze v Rock Café a bylo to skvělé. Přišla spousta lidí, kamarádů, kolegů muzikantů, zkrátka bylo plno a jak CD, tak trička šly na dračku. Kmotrem naší desky byla Petra Janů, pořád neuvěřitelná fenomenální zpěvačka a hlavně strašně fajn dáma. Proto jsme byli velmi rádi , když naše pozvání přijala.
Zmiňuješ Petru Janů. Jak se ona stavěla k tomu že byla pozvána album křtít?
Jak říkám, je to noblesní dáma. Zároveň víme, že někde uvnitř jí tam tluče rockové srdíčko, vždyť s rockovou muzikou začínala a dokáže jí skvěle zpívat, možná nejlíp tady. Pozvání přijala ráda, bylo to pro ni poprvé kdy si zahrála s hardcorovou bandou a myslím , že na ní bylo vidět jak si tu novou výzvu užívá.
Kterou skladbu jste si vybrali aby jste ji odehráli a Petra odzpívala?
Byla to pecka Jedeme Dál, kterou složil a zpíval s ní původně Petr Janda z Olympicu.
Tak to musela být velká pecka a pro Petru i vzpomínka na hit z 80tých let Jedeme dál kterou zpívala s Petrem Jandou. A propo Petr se také ukázal, když už jste tuto skladbu hráli?
Petr se ukázal, přišel nás podpořit, čehož si velmi ceníme. Ono to, že Petr má rád tvrdou muziku, je asi obecně známá věc.
Neměli bychom zapomenout ani na Honzu Toužimského, který nejen album křtil s Petrou ale Soustrastí si i prošel. Můžete nám k tomu něco říci? Jak ke křtu a nastínit Honzovu etapu v Soustrasti?
Honza Toužimský byl původně součástí projektu Noise Gate, což je vlastně půlka současné Soustrasti, neboli kytarista Mimi a basák Richard. Přišlo nám přirozené požádat ho o hostování v písničce Do Nebe Ne na CD, která je pro dva hlasy jako dělaná. Věci tak dostaly kontinuitu a byli jsme moc rádi když Honza přijal pozvání zúčastnit se křtu a spolu se Zazou tam zmíněnou písničku vysmahli naživo. Honza je úžasný zpěvák a fajn člověk.
Kolik bylo lidí? Měli jste support kapelu? Atmosféra byla jaká? Předpokládám, že hodně dobrá.
Protože jsme chtěli, aby se lidé o křtu dozvěděli, nasadili jsme vstupné grátis, čili mohl přijít kdokoliv s kamarády. Účast byla nakonec skvělá, nějakých 200-250 lidí, což je na všední den super číslo. Atmosféra parádní. My měli nervy s tím , aby všechno klaplo,ale nakonec se všechno povedlo. Jako předkapelu jsme si vybrali Unifate, vynikající mladou kapelu, která hraje úplně jiný rockový styl než my, což byl záměr. hezky se to doplňovalo.
Album jste točili kde?
Album jsme natáčeli ve dvou víceméně domácích studiích, z nichž jedno patří našemu basistovi. myslím že to je cesta, kterou se ubírá čím dál víc kapel. Díky dostupnosti nahrávacích technologií může mít studio doma skoro každý. Tedy ten , kdo nemá sousedy! 🙂 Povedlo se nám zvuk velmi dobře nabrat, což je fajn. Výsledný mix a vlastně to jak celá deska hraje, má na svědomí Petr Kovanda, zvukař studia Propast, který odvedl fantastickou práci a díky němu deska hraje tak jak hraje.
A opět už jednou podobná otázka zde byla. Jak jste spokojeni s jejím výtvorem?
Album nás stálo rok práce, nervů, energie i peněz. S výsledkem jsme úplně maximálně spokojeni, album zní skvěle, obal je moc hezký. Ten pocit, když má člověk v ruce hotové CD i s bookletem, jako završení práce, je nepopsatelný.
A posluchačstvo? Vaši známí?
Od lidí nám chodí samé kladné ohlasy, takže se to asi opravdu povedlo. Všem se líbí zvuk, obal a samozřejmě i to co je uvnitř CD-muzika.
Je to vesměs horká novinka , takže se všude album nedostalo, přeci jen, tam kam jste ho poslali – ziny, Tv, rádia – kritika?
Vzniku CD a křtu předcházelo mraky práce, takže když jsme měli pokřtěno, tak trochu jsme padli do mdlob. Z nich jsme se rychle oklepali a nyní jsme právě v té fázi, kdy se snažíme desku dostat mezi lidi. přes rádia, koncerty a ziny. Zaplať Pán Bůh za internet, jako nástroj na promo je to úžasná věc. CD se snažíme dostat do zinů i tištěných časopisů. Co vím tak bude recenze v Rock and Popu, ale tím to nekončí, snažíme se to procpat všude možně.
Rozhovor by mohl být opravdu hodně dlouhý, neb jak jsme se bavili u mě ve studiu při natáčení rozhovoru do rádia, vaše tvorba se mě hodně zamlouvá, takže to pro dnešek ukončíme a dáme rozhovor někdy po létu. Vezmem to jako to be continued …….. Díky za první část rozhovoru