Poslední studiová deska kapely Kryptor pochází z roku 1997 a proto je nápis 2012-1987 docela zavádějící. Žádných nových písní se zde nedočkáme. Devatenáct písní na této desce je složeno především ze skladeb z prvních dvou dem a toho nejlepšího z ostatních desek. Celý materiál byl nahrán v současné sestavě Kryptoru, kterou doplnil bubeník Martin Škaroupka (Cradle of Filth).
V době vydání dem Neřest a ctnost (1988) a Zvratky a krev (1989) byla kapela uctívaná pro absenci jakýchkoliv hranic a pro kontroverzní texty, plné sexu a brutality. Od té doby se styl kapely nezměnil, ale problém je, že dnes už podobná témata nejsou takové tabu.
Ano, Klášterní tajemství dokáže i po letech vyvolat emoce, ale výběr obsahuje i skladby, které vyloudí na tváři posluchače spíše úsměv, což kapela nejspíše nezamýšlela. To je znát hlavně v písni Maniak (Fucker).
“Nový” zpěvák Michal Roháček asi spoustu fanoušků Kryptoru zklame, ale já s ním problém nemám (i když v Greedpeace przní angličtinu mnohem více, než Pípa). Stejně tak mi nevadí, že kapela hraje pouze s jednou kytarou, protože Robert Robovski hraje za dva. Vlastně jedině instrumentální výkony držely Kryptor vždy nad vodou a dá se na ně spolehnout i dnes.
Otázkou ale je, proč vůbec tato deska vznikla. Spíše než na opakování stokrát opakovaného, protože některé skladby z výběrovky se objevily už na několika kryptorovských deskách, zato nový materiál nějak nepřibývá.
Přesněji řečeno, na Best of fuck off!!! najdete nové skladby dvě. Obě na desku dobře zapadli a neznalý posluchač nemá šanci poznat, že se jedná o novinky. Skladby jsou to totiž klasické kryptorovské vypalovačky (a to se všemi klady i zápory).
Zarytí fanoušci tuzemského trash metalu budou potěšeni novými verzemi základních kamenů tohoto žánru u nás. Zástupy nových fanoušků už ale kapela nezíská.