Stejně jako na předchozí desce Recycled, i zde najdete deset skladeb, které se pohybují hlavně ve vodách temného rocku. To potvrzuje i grafické zpracování desky, vybavené pěkným digipackovým obalem.
Jak tak novou desku poslouchám, mám pocit, že jí něco chybí. Hudební doprovod šlape naprosto bezchybně a zvuk také není špatný, ale zpěv se mi zdá málo nakopnutý. Sráží tak hudbu, která má tvrdé ambice, do zbytečně plytkých vod.
Nutno říci, že alespoň v refrénech má kapela pořádnou energii a proto stojí většina písní právě na nich. Je zde ale pár písní, které se tomuto mustru vymykají. Jednou z nich je skladba Vím, kdo s Tebou spí, která jede v pěkném tempu už od samotného začátku a refrén je jenom přirozený vrchol.
Když si ale člověk zvykne na styl této kapely, podaří se mu najít na desce opravdové klenoty. Vydařená je sobecká píseň Ego, která sází spíše na pohodový rock a nebo o poznání tvrdší Fata Morgana, což je asi nejlepší píseň z celé desky.
Jediná skladba, která mi vyloženě vadila je Stále hledám. Opravdu má kapela, která má za sebou předskakování KoRnům, Iron Maiden a dalším legendám, zapotřebí zmiňovat ve svých skladbách Helenu Zeťovou nebo Ewu Farnou? O to více mě překvapilo, že právě na tuto píseň se má točit klip.
Celkově to ale není špatné dílko, protože kapela má potenciál a jeho velkou většinu i využívá. Příště ale očekávám i zbytek!