Žatecká Dočesná po pětapadesáté! To už je nějaké výročí a zaslouží si oslavit. A velkého hosta. A ten se dostaví v podobě nesestřelitelné zlaté slavice, nejoblíbenější české zpěvačky a královny českého šoubyznysu Lucie Bílé.
Slušelo by se ještě dodat občasné moderátorky, porotkyně a herečky, držitelky devíti platinových desek, ceny Thálie, čtyř Grammy atd. Lucie Bílá si počíná v českém šoubyznysu jako cyklista, který na startu ujede pelotonu a vyhraje vše, co lze na trati vyhrát. Přitom mu však jde především o tu jízdu a ty body jsou jen příjemný bonus. A život Luciin, to je jedna velká divoká jízda. Pro spoustu fanoušků to začalo hitem Láska je láska či drsnou Troubou (plyn už syčí z trouby ven), pokračovalo účinkováním v muzikálech, vlastním televizním pořadu na komerční stanici, filmem.
Bez talentu a spousty práce by ovšem mnohé z toho co se jí povedlo nedokázala. A talentu a píle má na rozdávání. Její zpěv musí ocenit i ti, kteří popmusic jinak neholdují. Naopak nějaký ten rozvod, jakkoliv je to neúspěch v osobním životě, už tak nějak k image pophvězdy docela patří a pro bulvár je to vydatná krmě. Ani všechny projekty se jí nepovedly. Především album převzatých světových hitů Hvězdy jako hvězdy spíše zklamalo očekávání a např. poslední film V peřině, v němž hraje a zpívá, také nenašel mírně řečeno pochopení u náročnějších diváků (37% na ČSFD) i u kritiky. Ani role porotkyně v problematické soutěži „Československo má talent“ nepatří mezi kladně hodnocené počiny. Desky ale prodává téměř jako housky na krámě, prodejnost a návštěvnost koncertů jí musí závidět téměř všichni kolegové s výjimkou Karla Gotta. Lucie Bílá to už je téměř kult osobnosti. V dobrém slova smyslu.
Lucie Bílá je dokladem toho že česká popmusic by bez bývalých rockerů nebyla ničím. Přestože má za sebou hodiny zpěvu v tzv. lidušce, i působení v líhni hvězdiček impresária Petra Hanniga, který jí mimochodem vymyslel umělecké jméno, velkou školou jí bylo hostování (1984 – 86) v metalovém Arakainu. S takovým rámusem za zády nelze zpívat jako Helenka Vondráčková. Osudovou pak pro její kariéru byla spolupráce s bývalým členem Pražského výběru Ondřejem Soukupem, který pro ni znamená tolik co Karel Svoboda pro Karla Gotta. Jejich prvním společným a dost možná dosud nepřekonaným albem bylo Missariel z r. 1992, kdy se nemuseli ohlížet na komerční hledisko.
Hodně jí pomohl první manžel Petr Kratochvíl, který s ní pracoval tak trochu po americku a dost možná on vytvořil kult Lucie Bílé.
To všechno už bylo, důležité je, co bude. A tím nač se lze těšit je devadesát minut které nám Lucie 1. 9. v sobotu na hlavní scéně mezi 16:45 a 18:15 věnuje. Lucie je letos v dobré pěvecké formě a to až takové, že se návštěvníci koncertu Guns´n´Roses v Piešťanoch, kde Lucie s Arakainem předskakovali, nedokázali shodnout. Bylo lepší Češi nebo Američané? Pravdou je, že Lucie s Arakainem řádila a vypadala jako za mlada. A zpívala ještě lépe.
My návštěvníci Žatecké Dočesné to máme jasné. Nejlepší bude zaujmout před vystoupením Lucie Bílé dobré místo a zařídit se tak, abychom se nemuseli po dobu jejího vystoupení opouštět místo a prodírat se davem. Hustota člověka na metr čtverečný bude tou dobou velmi intenzivní. Stejně jako zážitek, který nás čeká.
Jiří Navrátil