Nejvíc se mi líbí písnička Ztracený ve světě v podání Jablkoně, naprostá klasika v citlivém podání. Mými dalšími favority jsou písničky v podání kapel Žamboši, Traband, Čankišou a Tomáše Kočka. To ovšem vybírám jenom to nejlepší. Musím uznat, že se tento tribut náramně vyvedl. Celkově je album dá se říci rozděleno na dvě části. V první části jsou spíše ty pomaleji plynoucí skladby a v druhé polovině přece jenom interpreti trošku víc přitlačí na pilu a dočkáme se rockovější podoby. Mě se moc líbí obě a neměl bych vůbec nic proti druhému dílu. Celkově album ukazuje kvalitu tvorby Oldřicha Janoty a životnost takových songů a to nezřídka i v jiném podání. Jsem rád, že jde o tribut citlivě udělaný, interpreti zachovali původní náladu. Při poslechu mě napadá, že by vůbec nebylo od věci kdyby si se skladbami pohrály třeba folk nebo doom metalové spolky. Nečekejte tedy zatím nějakou divočinu, nebo příliš velké experimenty, ale co není může být. Skvělé album na relax.