Personifikací tohoto seskupení je baskytarista, zpěvák, skladatel a textař Jan Nový Cimbura, se kterým si popovídáme o jeho staronové kapele i o čtyřicetileté hudební kariéře:
Ahoj Honzo, rád bych se nejprve podíval do minulosti. Původní Pohoda vznikla v roce 1984. Co Tě jako člena úspěšné kapely Odyssea vedlo k založení nové skupiny? Co tehdejší Pohoda hrála a jak se jí tenkrát dařilo u fanoušků?
Tenkrát jsem byl votrávenej z přístupu zbytku party odýs. Vezli jsme se na vlně zájmu,všude bylo narváno – řeklo by se žádnej problém. Ale mně vadilo, že by ta kapela mohla hrát ještě mnohem líp, kdyby byli hoši v příčetnějším stavu. Hrálo to zkrátka na hovno kvůli chlastu a já jsem to nevydejchal a rozhodl se odejít a udělat si Pohodu. A to s ideou – ani to nemusí bejt špičkový muzikanti, hlavně když to budou dobrý lidi. (Byl jsem zklamanej z toho,že dobrej muzikant není taky automaticky dobrej člověk – spíš opak bývá obvyklý). Tehdejší Pohoda hrála původní repertoár. Největší úspěchy byly: účast na Vokalíze a pochvala od kritiky a natočení cd ve studiu Propast u Petra Jandy. To cd jsme dokončili 16. listopadu 1989 a nikdy nevyšlo. No a pak jsme skončili, jako mnoho jiných.
První reinkarnace přišla někdy v roce 2002. Tato Pohoda se od té původní už výrazně lišila, ale posluchače, jak jsem se několikrát na živých vystoupeních přesvědčil, si také našla. Můžeš přiblížit i její působení na scéně?
Protože zrovna podruhé skončila Odyssea – Vašek Běhavý prohlásil,že už toho má dost a důstojnost vyplývající z věku se už neslučuje s poskakováním na pódiu. Dal jsem se dohromady se dvěma o dvě generace mladšími muzikanty Honzou Procházkou „Prochorem“ na kytaru a bubeníkem Karlem Šelem. Udělali jsme hodně nových písniček a hráli. Měl jsem za to, že lidi nový písničky chtějí – ale opak byl pravdou. Chtěli ty starý, který jsme nehráli…. No a pak, někdy v r.2006, jsme vydali CD Život je krásnej a posléze se rozpadli. Pokud se ptáš proč – tak to já nevím. Honza Procházka prostě neobnovil spolupráci na další rok (což byla a je naše kapelní dohoda, aby se dalo vystoupit z toho kolotoče bez scén a vyčítání).
Nyní tedy přichází druhá reinkarnace a nabízí se otázka, co Tě vedlo ke třetímu vstoupení do řeky jménem Pohoda?
Jak víš, zase hrajeme s Odysseou – ale jen mimo letní sezonu. Váša Běhavý provozuje penzion a hospodu a tam vydělá víc, než kdyby někde „šmidlal“. No a hrát jen přes zimu je pro mě nepřijatelný. A ještě je tu jeden nemalej důvod. S touhle Pohodou budeme hrát skoro 40 songů,ve kterých je zakletej celej můj život a příběhy a děje, který se opravdu staly… Je to jako sen, že to můžu ještě pořád vyprávět lidem, který to zajímá. A kromě toho všichni v kapele jsme staří kámoši:
J.Bavr Lokajíček na bicí, Pepa Lisec na Hammond organ a Jirka Krombholz hraje kytaru (Ten začínal hrát v první Pohodě a teď se k nám vrátil po dlouhým působení ve špičkové bluesové partě Bluescondition.)
Pohoda, kterou jsi vedl v 80. letech, proslula vedle hraní Tvých odysseaáckých skladeb také nezapomenutelnými poetickými baladami nebo přímočarými skladbami s jemnou dávkou humoru a nadhledu. Pohoda z let po roce 2000 se mi zase jevila jako striktně bluesrockové těleso. Co mohou fanoušci očekávat od Pohody, která se chystá na pódia za několik týdnů? A čím se bude lišit od Tvé další domovské skupiny Odyssea?
Pokud bychom přistoupili na to,že lze přiblížit styl hraní nějakému přirovnání-tak nám z toho vychází muzika podobná tomu jak hrají DIRE STRAITS. Jirka hraje hodně želízkem a umí to, Bavr zase občas i štětkama. Já střídám basu a španělu a hrajeme to nejlepší, co mě za celej můj život napadlo. A pokud se ti jevila minulá Pohoda jako striktně bluesrockové těleso, pak nevím, jak označit tu, která bude začínat za pár dní. Snad napoví plakát. Jmenujeme se POHODA blues rock a tentokrát ještě mnohem víc blues rock než kdykoliv v minulosti…A pokud to mám porovnat s Odýs, tak je to tak 10x víc potichu a je tam 10x víc blues.
Původní Pohoda skončila svou činnost někdy na začátku 90. let, její skladby jsou však dodnes známé. Můžeš prozradit, na které se mohou fanoušci znovu začít těšit?
Na všechny a na jednu úplně novou.
Zmiňovaná Odyssea vždycky patřila k nejznámějším a nejúspěšnějším tuzemským kapelám. Ale když se na tu historii podívám, jsou to samé koncerty, koncerty, koncerty, občas album. Nemrzí Tě trochu, že jste se nestali hvězdami v takovém tom pravém šoubyznysovém měřítku? Řekněme fotky na titulních stránkách (nejen) hudebních časopisů, vystupování v televizi, videoklipy, hitparády, sem tam nějaký ten slavík a podobně?
Já mám za to, že náš největší úspěch je, že jsme všichni naživu, což u mnoha našich přátel a známých už neplatí. A věrnost fandů, kteří plní sály už 40 let, to je taky motivace jako hrom.Věř či nevěř, my jsme se všichni vyhýbali oblíbenému českému sportu prdelolezectví a z něho vyplývajícího „úspěchu“.
Na Plzeňsku stále působí mnoho kapel, které si právě v 80. letech klestili svou cestu ke slávě. Z vašich téměř generačních kolegů jsou to třeba Medium nebo o trochu mladší Sifon, z nedalekého Rakovníka je zase Brutus. Jaké vlastně byly vztahy mezi těmito kapelami a jaké jsou dnes? Sledujete se navzájem? Ptám se proto, že dnešní mladé kapely dělají spoustu koncertů společně, ale výše zmiňované kapely vždy tak trochu bojovaly o stejný kulturák, popř. hrály pár kilometrů od sebe.
Známe se. My je nesledujeme, nevím, jak oni nás. Nemusíme a nechceme dělat společné koncerty, protože na rozdíl od těch zmiňovaných mladých kapel máme víc než 12, maximálně 24 skladeb. A nehrajeme kvůli tomu samotnýmu hraní, ale hlavně kvůli tý zábavě vo pauzách a legraci, kterou spolu ještě pořád občas zažíváme. Prostě se chceme pobavit, nejen si zahrát.
Jak známo, rocková hudba dávno setřela veškeré generační rozdíly, stačí se podívat do publika, které chodí na Odysseu. Proto se Tě ještě zeptám, jaké jsou ambice, se kterými se skupinou Pohoda vstupujete zpátky na pódia?
Prosím tě,jaký může mít muzikant v našem věku ambice? Přežít, pobavit sebe a pobavit posluchače, tomu, kdo chce naslouchat, odvyprávět svou story a bejt šťastnej, že můžu dělat to, co miluju. Hrát a zpívat a vyprávět lidem formou poezie vo svým životě. Miluju poezii, miluju muziku a miluju život.Tak je to.
Díky za rozhovor.
