Sendreiovci jsou u našich východních sousedů poměrně známá rodina, protože se objevují v televizních pořadech stanice Markíza. Konkrétně by se mělo jednat o pořad Výměna manželek a také seriál – reality show Sendreiovi. Ani jeden pořad jsem neviděl a tak nemůžu referovat. Dokonce jsem se dočetl, že se chystá i film ve stylu balkánských Kosturicových filmů… Navíc jsem se dočetl, že Janka vystupovala i v legendrní newyorské koncertní síni Carnegie Hall, což je docela pecka. Ale zpět k albu. Délka trvání je skoro hodinu a nachází se na něm dvanáct romských lidovek, jedna skladba z dílny Andreje Gini a co mi udělalo největší radost pět přearanžovaných písní od mé velké oblíbenkyně Věry Kale Bílé. Co mi udělalo největší radost je vysoká zvuková kvalita nahrávky. Nemyslím ani tak studiovou čistotu, ale zároveň autenticitu a zachovalou velkou syrovost. Takže žádná umělá studiová tvorba, ale tahle nahrávka má prostě něco navíc. Hned od začátku až do konce vás nenechá v klidu a máte chuť tancovat a zpívat. Tohle beru jako největší devizu alba. Fakt dost dobrý. Co se mi moc líbí je to, že kapela hraje hned se třemi kytarami, konkrétně Stanislav Berka a bratři Oláhovi. Jsou tu samozřejmě, jak už to u romské muziky bývá poloha veselá a druhá, velice silná poloha melancholická, teskná jako např. E daj nasvali jako to umí málokterý interpret. Já osobně mám rád na romské muzice tu první, veselejší polohu. To je ovšem už záležitost vkusu. Na albu jest 18 skladeb v trvání 55:14 minut.
Resumé? Pokud neznáte romský folklor, tak tohle je právě to album pro začátek k seznámení s touto muzikou. Doporučuju.