To, že kapela není zrovna dvakrát progresivní, naznačuje už booklet, který je laděn do retro stylu. Stejné je to i po stránce hudební. Ta je totiž tvořena převážně rockem až bluesrockem, který známe pod označením bigbít.
Hned první píseň je opravdu hitovka. Jmenuje se Rádio Starý dobrý časy a přesně popisuje moje pocity při poslechu některých českých rádií. Tato, ale i ostatní písně zní, jako kdyby je kapela vyhrabala z nějakého archivu a kdyby mi je někdo pustil, rozhodně bych netipoval „rok výroby“ na 2011.
Kapela zpívá o hospodách, jeřábech a pivu. Bohužel mám pocit, že některé písně jsou tam jen do počtu. To je vlastně další chyba desky: délka. Udělat debut dlouhý skoro 70 minut je totiž skoro sebevražda.
Najdou se ale i světlé momenty. Patří mezi ně rozhodně zmiňovaná Rádio Starý dobrý časy, Láhev rumu od Ježíška a také píseň Plakát. Tu bych vybral jako nejlepší píseň desky. Vzpomínky na opravdové umělce, po kterých dnes neštěkne ani pes, mě zaujaly, přestože jsem dobu, o které píseň pojednává, nezažil.
Celkově se nejedná o špatné album a mezi starými máničkami si najde jistě spoustu příznivců. Pro příště by to ale chtělo zařadit na desku jen silnější kousky.