Jak Ken Hensley (narozen 1945) úvodem večera zmínil, slaví letos rovných padesát let činnosti na koncertních pódiích. Krom hraní se současnou kapelou Live Fire vystupuje i se sólovým programem, kde krom hudby má své místo i mluvené slovo, a to jak Kenovy komentáře k okolnostem vzniku skladeb, tak reakce na dotazy posluchačů. I proto byla přítomna překladatelka, aby komunikace mezi pódiem a hledištěm nikterak nevázla. Přes výzvu: „Můžete se ptát na všechno, na vše kolem drog, sexu a rock´n´rollu“ došlo především na to hudební oblast zásadního rockového trojsloví, dotazy na Hensleyho kokainové období mu nahrálo na věrohodnou autentickou protidrogovou osvětu, danou vlastní trpkou zkušeností, přinášející rozpad mnoha vztahů, včetně těch rodinných. O sexu se tedy opravdu nemluvilo, „jen“ o vztazích a jejich motivaci k některým písním.
Hensley předeslal, že bude hrát skladby ze „včera, dnes a zítra“ a tudíž hrál jak uriášovskou klasiku, tak kompozice ze své sólové tvorby i ukázku z připravovaného alba, na které jede příští týden podepisovat smlouvu do Londýna. Tento klubový program, kde se Hensley, do paměti fanoušků zapsaný především jako hráč na Hammond organ, představil všeobecně známé skladby v jejich prvotní syrové podobě, povětšinou za doprovodu kytary, některé pak hrané na keyboard Roland s úsporným použitím klavírního rejstříku, mixovaného místy s plochou nevýrazných smyčců. Byl to takový pohled do dílny mimořádně invenčního autora, trochu snad zarážející byly občasné zbloudilé tóny na klaviatuře i přehmaty na kytaře u muzikanta, kterého vesměs tazatelé z řad publika zdravili „Mistr Ken“.
Tyto drobné prohřešky vynahradila Hensleyho upřímnost, otevřenost a komunikace s publikem, které se dozvědělo spoustu zajímavých informací ze zákulisí tvorby i života legendární rockové superstar. Decentně přešel obecně známou latentní nevraživost mezi ním a současnými Uriah Heep pod taktovkou letitého spoluhráče kytaristy Mika Boxe, nevyhýbal se odpovědím na rozpory a pochybnosti o autorství ohledně podílu baskytaristy Marka Clarka u skladby Wizzard, pohovořil o svých cestách světem, končících usazením ve Španělsku, zodpověděl dotaz na důvod pojmenování alba Salisbury, o totožnosti holčičky z obalu atd. Někdy to vypadalo, že trochu poupravuje skutečnosti – např. to, že během amerického turné Uriah Heep s kapelou Sha Na Na se z dlouhé chvíle učil na kytaru mírně nekoresponduje s tím, že již dříve na kytaru hrál např. v kapelách The Gods nebo Toe Fat.
Závěrečná Lady in Black byla vskutku finální skladbou večera, očekávaný a obvyklý přídavek se nekonal, zato se Hensley plně nabídl k dispozici a osobnímu kontaktu při následné autogramiádě. Kena dovezla plzeňská agentura Ozzy a Potkan, které ho i s vikingskou kapelou Live Fire u nás nedávno představila na třech koncert koncem loňského října, další větší akcí tohoto pořadatele bude koncert Iron Butterfly 11.3. v Praze.
galerie fotografií a video:
www.transfernet1.wz.cz/ken.htm