Nejdřív musím pochválit onen papírový obal, do něhož kapela nacpala (kromě textů) také pěkné ilustrace.
První píseň alba představovala alternativní rock, s tím, že pomalu převažovala alternativa. U druhé písně už bylo jasné, že underground není zrovna nezanedbatelná součást desky. Je slyšet, že kapela se inspirovala u jedničky tohoto žánru (nejen) u nás.
Myslím tím samozřejmě kultovní The plastic people of the universe. Jedna píseň na albu je o návštěvě koncertu této kapely. Já jsem měl tu čest, že jsem se mohl také jednoho vystoupení tohoto sdružení zúčastnit a musím potvrdit, že to je opravdu velký zážitek a nedivím se, že to kapelu Papír sklo plasty inspirovalo.
Jeden text (tedy alespoň jeho část) dokonce pochází od Egona Bondyho, což byl spisovatel, který napsal pro Plastiky nejeden text. Jinak mi ale texty až moc dobré nepřijdou. Díky nim se mi chvílemi zdálo, že slyším parodii na Plastiky, která dávala asi takový smysl, jako zemanovský Bič boží.
Kapele se ale musí nechat, že pomáhá tento žánr v naší zemi křísit, protože takovýchto kapel už opravdu moc není. Většina z nich tu je už od dob komančů, kdy měli undergroundové kapely největší úspěch a současná mládež tuto hudbu úplně ignoruje.
Už jenom díky tomu mám tuto desku rád, ale kdyby kapela zapracovala na textech, byl bych s deskou mnohem spokojenější. Přesto jsem velmi potěšen, že desku vlastním, protože třeba píseň Papírový muž rozhodně k zahození není.