28.8. – to je v neděli od 18.00 hodin pořádáte koncert na Konopišti, kde budete účinkovat Vy , operní pěvec a kapela KEKS, která hraje taneční rock. Je to přinejmenším velmi zvláštní spojení. A dalo by se říct i velmi odvážné. Jak se přihodilo, že jste se rozhodl pro tento neobvyklý tip koncertu?
K: Myslím, že spojování hudby je trend, který v poslední době je na hudební scéně objevuje stále častěji. Pokud je to spojení různých žánrů na úrovni, je to pro diváka zážitek a pro muzikanty radost.
A jak to vidí ze své pozice kapela KEKS?
Š: Já bych přeci jen trochu poopravil hlášku” Taneční rock” kterou asi před 28 lety s úsměvem vyslovil F.R.Čech.na beatovém festivalu v Praze.Vyznívá to tak, jako bysme hráli a lidé jenom tancovali a kapela by byla pouhou kulisou.Ale takhle už to dávno není. S klukama jsme prošli velkýma zkouškama a znám hodně skvělých muzikantů který takový harcovnický źivot vzdali a vyměnili za pohodlnější zaměstnání.Tenhle náš tvrdý vývoj mají na svědomí naše texty s muzikou spojené. Tvrdím tedy, že spojení se mi opravdu líbí. Po výběru písniček a první zkoušce ze mne vše spadlo a teď vím, že to bude úžasné.
Co si myslíte o propojení těchto dvou stylů hudby?
K: Kdysi jsem hrál na klávesy a hlavně zpíval v rockové kapele v jižních Čechách. To bylo v době, než jsem začal studovat operní zpěv. Ale byla to velká škola a zábava. S kapelou jsme jezdili po Táborsku a Jindřichohradecku a byli jsme docela populární. Hráli jsme většinou převzaté skladby. Dodnes, když slyším některé skladby Deep Purple, Uriah Heep, Led Zeppelin nebo Rolling Stones… cítím nostalgii.
Š: Na tuhle otázku bych odpověděl jinak před čtvrtstoletím a sám jsem překvapený co čas, ve kterým žijeme, se mnou provedl. Na rockovou muziku jsem si nedal sáhnout…byla to modla a usínal jsem se sluchátkama na uších.Rocková muzika ale byla lepší, muzikanti hráli rukama a mysleli hlavou .Bohužel , příchod computeru všechno pokazil. Mám rád muzikanty, kteří umí hrát” live” a neschovávají se.Proto jsem šťastný, že nás pan Kříž oslovil a je to pro mne taková medaile, že to, co dělám, dělám od srdce rád, poctivě a pro lidi.
Jak na vás působí vaše skladby v jiném provedení?
Š: Je to jako když se dostanete do jiné dimenze. Jako když cestujete časem a v tom fofru cítíte sílu a změnu života.Věřím, že nebudu sám, komu se to poštěstí pocítit.
K: Přidávám se ke Štěpánovi, pokud se ty dva hudební žánry prolnou, ocitnete se najednou v jiném časoprostoru a zažíváte úplně jiný pocit z muziky, přeneseně za oponou i před ní.
Co myslíte, přijmou ortodoxní posluchači na jedné straně vážné hudby, na druhé rockové tento typ koncertu?
K: Myslím, že naprosto ortodoxní posluchači ani na náš koncert nepůjdou. Jsou to lidi, kteří nechtějí zkoušet a přijímat nové věci. Nikoho za to nekritizuju, ale mám raději lidi, kteří jsou tolerantní a neodsuzují věci dopředu. Kdo chce poslouchat jenom svůj žánr, je to jeho věc. V každém případě podle mě existuje jenom dobrá muzika, kterou lidé s chutí poslouchají.
Š: Je nad slunce jasné, že ortodoxní posluchači budou mít vždycky nějaké připomínky, s tm musí člověk počítat. Asi by mě mrzelo kdyby koncert pohanil člověk , který muzice opravdu rozumí.
Pokud se koncert podaří a návštěvníci budou spokojeni, půjdete do dalšího podobného projektu, nebo budete ho nějak opakovat?
K: Myslím, že pro všechny zúčastněné je to nový styl, tak jestli budeme všichni spokojeni – tím myslím, opravdu všechny – za oponou i před oponou, proč to nezopakovat?.
Š: Pokud se koncert podaří a já budu spokojenej , tak opět nasedám do dalšího projektu a to velice rád.