Jak saxofonista, zpěvák, tanečník a showman Napoleon Murphy Brock předeslal, návštěvníci dorazili na koncert skutečných Mothers Of Invention, což deklarovalo silné zastoupení dlouholetých členů M.O.I. i jinak s nimi spjatých muzikantů.
Celý program (na letmo shlédnutém playlistu bylo vytipováno 21 skladeb, což při jejich délce by bylo v případě kompletního odehrání asi na celou dlouhou noc), se nesl v duchu charakteristických mnohavrstvých a polyrytmických kompozic s typicky zappovsky mnohdy pološílenými vokály, kombinovanými s výtečnými instrumentálními výkony zejména benjamínka bandu kytaristy Robbie Margana, stejně jako veteránů Dona Prestona (viz mimo obvyklé hraní na keyboard jeho sólo na tomto videu http://www.youtube.com/watch?v=-lOm_gZyj0s) a pochopitelně zásadní figurky bandu, tedy Napoleona Murphy Brocka, za podpory kvalitní rytmiky – jak padlo do mikrofonu, basista Roy Estrada působil krom M.O.I. v jižansky orientované kapele Little Feat, bylo patrno, že tedy naše publikum tuto partu až tak nezná (milý Roy, mám doma 7 titulů L.F., tedy i z prvotní sestavy, víme – někteří, o vás).
Možná zbytečný skluz začátku koncertu byl, snad záměrně pozappovsku, vynahrazen občas mírně iritujícími prodlevami mezi skladbami, nicméně když se do toho mládenci opřeli, tyto prostoje údernického seskupení se malichernými býti zdály. O tom, že jak božský Frank kdysi hlásil, humor patří k hudbě, bylo ventilováno odlehčenými instrumentálními fórky (nicméně muzikantsky velmi náročnými) v celkové barvitých skladbách duchu Freak Out i dalších ranných alb M.O.I., tak pódiovým projevem, zejména křepčícího Napoleona – ať již se jedná o prosté tanečky, tak o legrácky jako spouštění gatí a odhalování pozadí, tak o kreace při rozhánění fiktivních (?) trávicích plynů a zacpávání si černoškých nozder před vlastním puchem. Happy Birthday pro tuzemského týpka, pozvaného na scénu, bylo pro něj samého asi tím nejcennějším dárkem.
O kvalitách matadorů zappovské arény neměl nikdo pochyb, o to větší nejistota mohla panovat o předem dané nelehké funkčnosti Robbie Margana coby „náhrady“ Franka na postu kytaristy, a popravdě, s kým jsem mluvil, každý potvrdil můj dojem, že mládenec se úkolu zhostil se vší ctí i srdcem. Zappovy party přehrál nejen s věrohodným feelingem, ale s neuvěřitelně adekvátní charakteristickou wahovou modulací tónu, a tak si dovolím pomyslně smeknout klobouk na jeho i Frankovu počest.
Na žádném koncertě jsem v poslední době nepotkal tolik známých z řad muzikantů i fanoušků rocku, jako tohoto posledního březnového večera LP 2011. I když, a to bylo trochu očekáváno, nezazněly „hity“ typu Bobby Brown Goes Down, Baby Snake, Dirty Love, Don´t Eeat the Yellow Snow nebo Jewish Princess, večer s Grande Mothers stál beze zbytku za to.
galerie snímků z koncertu, kde jsou odkazy i na vybraná videa, zde http://www.transfernet1.wz.cz/moi.htm
veškerá videa z koncertu zde http://www.youtube.com/user/HePetr
