Ukázky z připravované sbírky poezie Davida Havlíčka

SVATEBNÍ

Maškar průvod svatební
táhne prázdnou ulicí
cena lásky trojdenní
už je v pátém měsíci.

Nálada je pohřební
manžel k ní se hodící
uloven byl narychlo
dostálo se tradici.

V rohu tiše sedící
sleduji vše z povzdálí
dívko bledá na líci
jak vás pěkně oddali.

LHOSTEJNOST

Na co pak lásku,
dejte mi pokoj,
nepoznám trápení,
nebudu sám,
nemám rád loučení,
nechci mít masku,
s níž pak lhostejnost
k tobě dál předstírám.

UŽ JE TO TADY

Zemřel mi strýc, zvolejte: „Sláva!“
a pak že prý neklapou nebeský mlýny.
Utopen v žumpě, jo – to se stává,
rodině věnuju dvě tuny hlíny.

Na pohřeb koupím si lístek do první řady,
balónek s héliem a tureckej med.
Zašeptám tetě: „Už je to tady!
Radši ho zasypte rychle a hned!“

ASI

Asi se vyhýbám zdejšímu bytí,
k tomu mi pomáhá přemíra pití.

POSEDLOST

Od rána zas myslím na ní
je to téměř k uzoufání
strávil jsem s ní včera večer
stýská se mi až bych brečel
pohodová v každém směru
vždycky mi dá na sekeru
je to láska nevinná
hospůdka má jediná.

POCHOPILA

K našemu rozchodu
napsal jsem ti báseň
teď nemůžu do schodů
a bolí mě dáseň.

JSEM TU

Mlátím sebou o tvý dveře,
proč mi nikdo neotevře?
Říkala si přesně v půl,
připadám si jako vůl,
neřekla si který den,
stavím se zas za týden.

SERU NA TEBE

Už týden sedím tu na hajzlu
ve svíravém tušení,
že když z něj odlezu,
nic se tím nezmění,
lásko má ztrácená,
teď zhmotněná otlakem na řiti,
jeden tě prožívá,
druhý tě necítí,…
Ten kdo tě prožívá,
vždy to pak odskáče,
tak radši vyrábím do mísy koláče.

CHYBÍ MI KUS VČEREJŠKA

Zmítám se v křečích v posteli –
tři kráby jsou zas v prdeli.
A piva bylo víc než míň
a panáky byly taky.

Automaty, karty – prachy v tahu.
Zahrál jsem si na „vejtahu“ –
všechno jsem znal, všechno věděl,
jen malé okénko – s kým jsem seděl?

V hlavě záblesk holky hezký,
což vysvětluje ty SMSky.
Naši na mě řvou, že jsem prase.
Ať je večer, půjdu zase.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *