Kapela se postupně odklání od středověku a míří k tvrdšímu a zároveň barevnějšímu vyznění, kde se mísí více evropských kulturních vlivů. Kapela sama svůj styl označuje jako folkpunk, který ovšem není jen ovlivněn výše zmíněnými irskými soubory. Je to spíše takový stylový etno-alternative-folk-rock pelemel . Akordeon, banjo, ale také vlastnoručně vyrobené nástroje jako niněra z dílny všeuměla Radka „Jima“ Smolena jsou velkým oživením soundu kapely. Druhé album vychází v pěkném digipack provedení u Cecek records, což je stylové oživení katalogu tohoto labelu. Na albu se mísí lehké náznaky svébytné irské inspirace The Pogues s vlivy středověké hudby, slovanskou melodikou, keltové, židovská hudba, skandinávská word music, ale například i dnes tolik populární gypsy-folk balkánskými vlivy. Žádný z uvedených ovšem není výrazně dominantní a vytváří zajímavý a svébytný crossover. Pro někoho možná až moc přeplácané, ale o to víc možností pro kapelu předvést svou invenci a hudební dovednosti. Žádné omezování stylovými škatulkami. Před kapelou je ještě určitě dlouhá cesta k dokonalosti, je vidět, že se spíše zaměřuje na hudební složku než na textovou. Ok. Největší síla podobně laděných souborů je samozřejmě v živelném vystupování někde na klubovém podiu nebo ve stylovém prostředí středověkých hradů jako je tomu hlavně u našich západních sousedů, kde je scéna velice silná. V tomto případě ovšem i stříbrná placka stojí za poslech a myslím si, že se drive této smečky podařilo přenést velice dobře. Navíc distribuce na indie-punkovém labelu jí může okruh posluchačů jen rozšířit. Je to i dobrý tip pro pořadatele různých koncertů a festivalů na kapelu, která danou akci určitě stylově obohatí o zajímavý hudební zážitek. Deska tvoří jeden kompaktní celek, stopáž alba 68 minut na třináct skladeb tak akorát. Pro někoho mohou mít některé skladby zbytečně dlouhou stopáž, mě osobně to takhle vyhovuje. Ideální deska pro tento podzimní čas.
http://www.hadryztela.cz
http://www.cecek.com
